Rutinní mise, během které se nemá co podělat. Prostě jen vesmírný let, po kterém si má pár zelenáčů udělat čárku do kolonky „Moje první absolvovaná mise s Vesmírnými borci“. A ani volání o pomoc z malé výzkumné stanice na opuštěné planetě by tuhle pohodu nemělo narušit. Nemělo, ale…
Koho by napadlo, že Martin Paytok a Michaela Merglová napíšou společnou knihu? Zákony šťastného soužití tvrdí, že to je jeden z nejlepších způsobů, jak rozbít funkční partnerský vztah. Ale tenhle autorský (a zároveň manželský) tandem má nervy z oceli, a rozhodl se, že „to spolu zkusí i na poli literárním“. Zajímavý je i žánrový průsečík – military sci-fi, který pro oba autory není zrovna typický (ačkoliv Merglová v povídce Slizka v antologii Monstra a vetřelci naznačila, že ambice by tu byly). Z víru otazníků se vynořuje Planetární rachot!
Od každého kousek
Od počátku se nám začíná rozvíjet vcelku klasická zápletka – vesmírná loď plná mariňáků během rutinního letu zachytí signál z opuštěné planety; a kdo jiný by měl situaci prověřit než Vesmírní borci, jak se téhle jednotce přezdívá. Prvním překvapením pro posádku je, že tahle mise původně měla za cíl transport vězňů, o jejichž přítomnosti na palubě však neměli řadoví vojáci ani tušení. Druhým překvapením je, když je stanice, na kterou záchranná výprava dorazí, nalezena opuštěná. A třetí překvapení na sebe nenechá dlouho čekat…
Co se však vymyká žánrové klasice je zpracování tématu. Děj se nese v duchu lehké nadsázky, která však nesází na laciný humor a vyznívá vážně. Pokud máte zkušenosti s dílem Martina Paytoka, pak v mnoha momentech pocítíte jeho rukopis v podobě cynických narážek, ironických poznámek i absurdních situací. Postupně se seznámíte se členy Vesmírných borců – fajn je, že i přes tvrdý výcvik to nejsou pouze drsňáci řinčící zbraněmi, ale ke slovu se dostanou i opravdoví zelenáči, kteří mají na počátku ambice a v akci pak plné kalhoty nebo jiné části výstroje. Jednotka není příliš veliká, jednotliví členové jsou snadno rozlišitelní, charakterově výrazní a tudíž zapamatovatelní, a především bez problému uvěřitelní.
Vesmírní borci jsou sice elitní jednotkou, ale určitě ne žádnými superhrdiny. Mají své obavy, negativní zkušenosti z předchozích misí, osobitý přístup k problémům vzhledem ke své specializaci. Jsou to profíci, ale to neznamená, že nemohou mít strach. Autorskému duu se zkrátka povedl „dobrej tým“, který u čtenářů zaručeně zaboduje.
Po seznamovací části na palubě lodi přijde výsadek – a tady už se rozjíždí atmosféra hustá jak dehet. I tahle část příběhu se dá popsat pár slovy – dokonale funkční, chytlavě napsaná a napínavá. Víc slov vážně netřeba, představu o tom, co vás čeká při bloudění opuštěnou základnou, určitě máte.
Ti nad námi
Ale aby věci nebyly tak snadné, rozbíhá se příběh do několika paralelně vedených dějových linek. Předně jsou tu již zmiňovaní vězni. A co dělají vězni? Utíkají. Ani v Planetárním rachotu tomu nebude jinak, a když k tomu přidáme, že i duo adeptů na útěk je napsáno ve velmi lehkých tónech a má nepopiratelný, chce se říct až francouzský, šarm, je o zábavu postaráno.
A to není jediná paralelní linie, kterou příběh nabízí. Sice neprozradíme, o co přesně jde, ale bude to pořádná mela, která do dění promluví silným hlasem, a dojde i na ten slíbený planetární rachot.
Závěrečná část knihy potěší svojí promyšleností. Autorský tandem totiž zvládl mnohokrát provařenou zápletku ozvláštnit, a přesto, že jde pořád o boj o holý život, čeká zde několik zajímavých momentů zavánějících originalitou a pár překvápek. Jednotlivé linie se příjemně proplétají a doplňují, díky čemuž nedochází k žádným nelogickým kotrmelcům ani deus ex machina momentům. Všechno zkrátka sedí, a občas si člověk řekne, že tohle je fajn napsané a místo je i pro humor černý jako tma v chodbách opuštěné základny. Je zřejmé, že autoři mají už zkušenosti s vedením příběhu – nic nedrhne, pro postavy není hanba utéct, což rezultuje v některé pomalejší pasáže, které však ve výsledku potrhují ponurou atmosféru, a když už dojde na akci, je to maso.
U military sci-fi člověk těžko vymyslí něco nového, bavíme se spíše o tom (a tím), jak je téma zpracováno. A ve Vesmírném rachotu se to opravdu podařilo. Oba pilíře příběhu v podobě postav i akčních pasáží si čtenáři užijí, a dostanou i něco navíc.
A když už je o tom řeč: ono něco navíc představují i předěly jednotlivých kapitol, kde najdete humorné vsuvky, reklamy a upoutávky na věci a události spjaté s dějem. Takže pokud si při čekání na další díl téhle zdařilé série chcete uháčkovat zajíčka, pana Balabána…
Michaela Merglová, Martin Paytok: Planetární rachot
Vydal: Mystery Press, 2024
Obálka: Anna Voříšková
Počet stran: 304
Cena: 399,- Kč
