Kanadský spisovatel Steven Erikson proslul svou sérií Malazská kniha Padlých. Ta i v subžánru dark fantasy patří k těm ultradepresivním, již by se všichni optimisté měli vyhnout obloukem. Jak sám autor říká, temnou atmosféru svých románů vždy okořenil jednou či dvěma postavami, které přebíjely osudovou beznadějnost svébytným humorem. Ovšem ne dle očekávání humorem cynickým, ale často naopak připomínajícím humor takřka wodehouseovský. A tak vznikla i dvojice nekromantů Bauchelain a Korbal Špičák, kterým je věnována povídková sbírka Potoky krve.

Když pracujete na volné noze, nemůžete počítat s tím, že se vždy zadaří. Někdy se sice penízky sypou, ale jindy jíte suchý chléb. A někdy, někdy musíte zdrhat, co vám síly stačí a doufat, že se dožijete příštího rána. Vsadím se, že telepatka Magnolie zažila i několik klidných pracovních dní, ale mnohem zajímavější jsou ty, během nichž jí jde o kejhák …

Horor (z angl. horror – hrůza, zděšení) je umělecký žánr, jehož cílem je u čtenáře nebo diváka vyvolat pocit strachu a děsu. Nejde tedy o pojem obsahový, ale estetický, jehož naplnění závisí především na formě podání – například klasická pohádka o červené Karkulce může být vyprávěna jako horor. Toliko říká Wikipedie. Ale nebojte se, nás nečeká Karkulka, ale sbírka hororových povídek Z druhé strany.