Teda páni! Jak tam ti roboti s těmi Kaiju zametali! Bum a prásk a pak robot sek a říz a Kaiju řev jak hrom a bum bum! Ne, máte pravdu. Takhle by to nešlo. Honem zavírám dýchavičně nadšené dítě v sobě tam, kam patří, a zkusím vám vylíčit, jak to tedy dopadlo, když malý kluk v těle mexického režiséra dostal pořádný pakl peněz, aby si mohl veřejně hrát prastarou hru „na roboty a příšery“.

Colin se vykoupal, provrtal dno vany, odstřihl si konce víček a zkontroloval svého osobního šéfkuchaře Nicolase, zda už chytil úhoře žijícího v kohoutku. To vše za pomoci věrné šedé myšky. A pak už přišel Chick; kamarád a hlavně fanatik do superhvězdy filozofie Jeana-Sol Patra. A tehdy dojde k strašlivému zvratu – Chick se totiž zamiloval a Colin chce ten opojný pocit zažít také…

Jerry Bruckheimer vie, že z jednej úspešnej frančízy človek živý nie je, a tak sa už niekoľko rokov snaží k Pirátom z Karibiku pripojiť bračeka, ktorý by sa im čo do finančnej návratnosti prinajmenšom vyrovnal. Lenže… ono sa mu to akosi nie a nie podariť. Či už išlo o animované morčatá v G-Force, vlasy Nicolasa Cagea v Čarodejovom učňovi alebo o manipulovanie s časom v Princovi z Perzie, neboli tržby nikdy dostatočné na to, aby si aspoň jeden z týchto filmov vyslúžil pokračovanie a stal sa zavedenou značkou. Koho by to nefrustrovalo, všakže? Toľká snaha, a výsledok nulový.