„Dobrá zpráva pro všechny fanoušky kvalitní fantastiky je tu – všem dobře známý publicista Martin Fajkus se po šesti letech vrací opět v roli editora“ – takto oprávněně se opěvuje další sbírka sestavená Martinem Fajkusem, který je jedním z nejznámějších aktivistů na poli fantastiky v české kotlině. Pokud zrovna nerozšiřuje svůj rod, doslova hltá vše, co jen trochu zavání fantastikou, zná snad každého autora, který umí své řemeslo, a ty, které nezná, jsou jen mizerní pisálkové, o kterých je zbytečné se bavit.

Různorodost textů nové XB-1 je vysoká. Společné téma se hledá poměrně těžko, ale zřejmě by se dalo říci, že většina z nich vypráví o překročení nějaké nebezpečné hranice. Stejně jako v předchozím čísle zde nacházíme čtyři zahraniční povídky. Jeden z domácích příspěvků je natolik dlouhý, že se do červencového vydání dostaly pouze dvě české povídky.

Věta, že steampunku u nás vychází tak málo, že každý titul, který do této škatulky lze s trochou dobré vůle zařadit, přitahuje okamžitě pozornost čtenářstva, by byla banálním klišé, kdyby… Kdyby to nebyla pravda. V případě Cherie Priestové nadto konstatování o očekávání platí dvojnásob, neboť už svým předchozím titulem Zemětřas si autorka vysloužila velice pozitivní, až nadšené ohlasy kritiky i čtenářů.