Třetí pokračování Letopisů z hlubin věků se k českým čtenářům dostává jen s malým zpožděním oproti originálu, což je jistě pozitivní. Předchozí dva díly jsou totiž velice sympatickými představiteli kvalitní fantastiky pro děti a mládež, které nemůže být nikdy dost. I když kolem Letopisů asi nikdy nezavládne mánie jako kolem Harryho Pottera nebo Eragona, tak si přesto zaslouží, abychom se na ně podívali blíže.

Po letech vyšel pod názvem Více než 24 a ½ hodiny denně další doktorský román Jany Rečkové. S jistým časovým odstupem volně navazuje na román 24 a ½ hodiny denně, který byl plnokrevným hororem, zasazeným do lékařského prostředí z období reálného socialismu. V příběhu figurovali démoni, věštci, léčitelé, posedlý mordýř a celá řada mrtvol, jako by na likvidaci pacientů i zdravotnického personálu nestačil samotný stav našeho zdravotnictví. Příběh tehdy vyvrcholil v dramatickém finále.

Když jsem dostal do rukou tuto knihu, měl jsem nulovou představu, co mě čeká. Autora jsem neznal, název přinejmenším podivný. Ale vzhledem k tomu, že kniha mi byla doporučena a ještě bylo mou povinností ji zrecenzovat, s radostí jsem se tohoto úkolu zhostil.