Termínu „hard science fiction“ poprvé použil P. Schuyler Miller (v té době recenzent Astoundingu, resp. Analogu) v roce 1957. Pojem označuje v užším smyslu SF zabývající se „tvrdými vědami“ (fyzika, matematika, chemie,…), v širším smyslu pak SF psanou ve stylu Campbellova Astoundingu.

V září roku 1937 Campbell nastoupil do Astoundingu jako redaktor. Najal ho F. Orlin Tremaine, neboť dostal od Street & Smith na starosti ještě několik dalších časopisů a na práci editora Astoundingu mu zbývalo jen velmi málo času. Již od počátku tedy Campbell zastával většinu editorské práce, a když Tremaine v březnu následujícího roku od Street & Smith odešel, aby založil vlastní firmu, vydavatel jmenoval novým šéfredaktorem Campbella… a přišel Zlatý věk.

Zlatý věk science fiction je spjat s postavou legendárního editora časopisu Astounding, Johna Wooda Campbella Juniora (1910 – 1971). Jeho nástup do vedení časopisu pak značí i počátek Zlatého věku samotného. Když Campbell koncem roku 1937 přebíral místo editora po Fredericu Orlinu Tremaineovi, byl již zkušeným SF spisovatelem.

Třicátá léta se v Americe nesla v duchu hospodářské krize, která způsobila zánik mnoha SF projektů. Nejdůležitější magazíny se však udržely a vznikl i nový Astounding, který se stal největším rivalem přežívajícího Amazingu.