Andrzej Pilipiuk: Viset může každý (PR)

Trvalo to celých pět let. Dlouhých pět let bez drsného humoru, který nám svým neopakovatelným způsobem přinášel exorcista alkoholik Jakub Vandrovec. Až nyní se nakladatelství Laser-books chystá vydat novou knihu pod názvem Viset může každý. Populární Jakub Vandrovec se vrací, aby vymetl veškerou nečistou pakáž, která se u nás mezitím vyrojila…

Když se nepřátelské armády perou u tvého domu, když Zelení mstitelé vstupují do akce a silná egyptská kletba hrozí všem a všemu, objeví se On. Není superhrdina, nadčlověk, nezachraňuje lidstvo ve jménu vyšších cílů. Poznáte ho snadno. Holínky, vaťák, ušanka a ta specifická… vůně? Nejtypičtější hrdina polské fantastiky. Opilec, exorcista… prostě Jakub Vandrovec. Vrací se ve velkém stylu!

„Viset může každý“ je další kniha o této kultovní postavě. V typicky „vandrovcovských“ povídkách poznáte jedno z jeho válečných dobrodružství, dozvíte se, kdo jsou „Zelení mstitelé“ a vyslechnete odbornou přednášku. Autor konečně odhalí pravé jméno Baby Jaby a ukáže zhoubné následky kocoviny. Poprvé se také ukáže, že existoval někdo, kdo dokáže vypít víc než Jakub Vandrovec. Ale nebyl to člověk, takže se nepočítá. A nakonec… nakonec poznáte sílu opravdové egyptské kletby.


* *

Tento výbor textů o Jakubu Vandrovcovi je důkazem hrdinovy překvapivé, ale promyšlené a důsledné evoluce. Objevil se na stránkách knih jako pijan a flákač. Říká se o něm, že když si u lékaře postěžoval na bolest břicha a doktor se s hrůzou zeptal: „Pil jsi voňavky?“ Jakub odpověděl: „Jo, a nepomohly…“. Teď tu máme podnapilého – Jakub totiž není nikdy úplně sťatý – šaška, vzdělance i vtipálka. A co je nejdůležitější – dech má možná děsný, ale srdce zlaté, a bez váhání zachraňuje svět, kterému hrozí strigy, upíři a… Lenin! EuGeniusz Dębski

Stálo za to čekat na nový díl povídek o Vandrovcovi. Jakub bojuje s Unií, s nebeskými silami, Vladem Naražečem a pokouší se zrušit kletbu egyptského boha Amenhotepa, na jehož straně stojí Lenin a Dzeržinski, což je opravdu něco! Romuald Pawlak

* *

INZERCE

Prodám chaloupku na kuří nožce s hypotékou. V ceně očkování proti ptačí chřipce. • Prodám koště s vystřelovacím airbagem. Nízká spotřeba. Funkční. • Levně prodám zásobu nových osikových kůlů. I s kůlokuší. • Proti alergii na světlo a česnek. Broušení špičáků gratis. • Nabídka Last minute! Volná místa do podsvětí levně přenechám. Lenin. • Magisterské diplomy jako originální. Pro zájemce o prezidentské křeslo sleva. • Celodenní ochrana. Zkušenosti z práce v extrémních podmínkách. Anděl strážný Jakuba Vandrovce. • Tuning aparatury na pálení alkoholu. Garance 120 % síly. • Kurz sebeobrany. V programu mj. hod hráběmi, stavění barikád, lákání půjček. Školení vedou zkušení specialisté.

  • * *


ANDRZEJ PILIPIUK (*1974)

Polský autor fantastiky, narodil se 20. března 1974, původním povoláním archeolog. Do žánru vstoupil povídkou „Hiena“ (1996, č. Hyena-Čaroděj Ivanov/Laser-books 2003) v časopise Fenix. Jde o vůbec první publikovanou příhodu věčně opilého exorcisty Jakuba Vandrovce, celý cyklus pak vyšel dnes už v šesti knihách: Kroniki Jakuba Wędrowycza (2001, č. Kroniky Jakuba Vandrovce/Laser-books 2002), Czarownik Iwanow (2002, č. Čaroděj Ivanov/Laser-books 2003), Weźmisz czarno kure… (2002, č. Vezmi černou slepici/Laser-books 2003), Zagadka Kuby Rozpruwacza (2004, č. Záhady Kuby Rozparovače/Laser-books 2004), Wieszać każdy może (2006, česky Viset může každý/Laser-books 2010) a Homo bimbrownikus (2009). V Polsku i u nás se dočkaly mimořádného čtenářského ohlasu. Samozřejmě nejde o jediný autorův cyklus, počátkem jeho druhé románové série byla úspěšná povídka „Kuzynki“ (Science Fiction #16/2002, česky Ikarie 3/2004), za kterou si poprvé a prozatím naposledy vysloužil Cenu Janusze Zajdla. Následně ji rozvedl do úvodního dílu trilogie Sestřenky: Kuzynki (2003, č. Sestřenky/Laser-books 2005), Księżniczka (2004) a Dziedziczki (2005), v níž se Pilipiukův drsný humor mísí s alchymií a informatikou. Čtrnáctiletý Pavel, hrdina trilogie Norweski dziennik (Norský deník): Ucieczka (2005), Obce ścieżki (2006) a Północne Wintry (2007) se místo očekávaných nudných prázdnin stane svědkem zabití agentů KGB a následně je odeslán do pochybného bezpečí za polárním kruhem, kde dojde i na setkání se ztřeštěným vnukem Jakuba Vandrovce. Dosud nejrozsáhlejším Pilipiukovým dílem je románová série Oko Jelenia (Jelení oko): Droga do Nidaros (2008), Srebrna Łania z Visby (2008), Drewniana Twierdza (2008), Pan Wilków (2009) a Triumf lisa Reinicke (2010), na jejímž počátku se k zemi řítí roj meteorů a konec světa je otázkou pouhých minut. Nečekejte však příběh o hrdinné vesmírné výpravě, která má za úkol katastrofu odvrátit. Pod pseudonymem Tomacz Olszakowski pokračuje v i u nás dobře známé populární sérii dobrodružství pana Auťáka. Zbývá jmenovat také samostatné tituly, ať už jde o román Operacja Dzień Wskrzeszenia (2006) či sbírky povídek mimo Vandrovcův cyklus 2586 kroków (2005), Czerwona gorączka (2007) a Rzeźnik drzew (2009). Některé z těchto kratších prací vyšly i česky v časopise Ikarie (4, 8/2005) a v antologii Polská ruleta (ed. Pavel Weigel, Laser-books 2003).

Autorovy oficiální internetové stránky naleznete na adrese http://pilipiuk.valkiria.net/ a za zmínku jistě stojí i české stránky http://www.vandrovec.net/.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

8 komentářů

  1. Nemělo by se to přeložit spíš jako Věšet může každý?

  2. Konečně, konečně je tu zase Vandrovec. Už jsem se kvůli němu chtěl začít učit polsky. Výborná zpráva, tohle musím mít doma.

  3. no, já se polsky tři měsíce učil, dokonce ani nevím jak složil zkoušku, ale stejně jsem si na Vandrovce v originále netroufl 🙁 Možná to bude tím, že mám vždycky spoustu věcí na čtení v českém a anglickém jazyce, takže na nebohou polštinu mi už nezbývá místo

  4. Haleluja, Ježíš je velký 🙂 Velký Grafoman vrací úder. Mimochodem, před kupou let jsem na to tady napsal recenzi a dostal vynadáno, že se to má jmenovat Věšet může každý.

  5. Takže ne, demence způsobená denaturákem má na svědomí, že jsem se spletl. Samozřejmě jsem neměl pravdu. Rituálně si myji hlavu.

Zveřejnit odpověď