V květnovém čísle Pevnosti Boris Hokr napsal, že jedním z motorů současné české fantasy je její historická podoba a že k hlavním strůjcům jejího úspěchu patří Ondřej Jireš. Nemám v úmyslu s tímto tvrzením polemizovat, naopak přitakávám: ano, Ondřej Jireš se významně zasloužil o rozvoj a propagaci historické fantasy u nás.

Nakladatelství Polaris již před nějakou dobou vypustilo na trh další knihu Neala Ashera. Orbus je pokračování „spatterjayského cyklu“, odstartovaného románem Stahovač. Tradiční obálka a formát upozorňují na nyní již oblíbenou knižní řadu.

Vegašské císařství, mocnářství tak dobře známé všem fanouškům Miroslava Žambocha, v době své největší slávy a rozmachu plně závisí na moci čarodějných klanů a služeb, které poskytují. Všechna kouzla však nelze provozovat pouhou vůlí, některá je třeba učinit trvalými pomocí velmi specifického typu drahokamů, jež i v surovém stavu zničí mozek nenadaného horníka během několika hodin. V temných hlubinách země tak muži se stopami nadání příliš malými pro dráhu čaroděje, ale přesto postačujícími k přežití v děsivých podmínkách, dobývají materiál, který za cenu krve a potu přinese bohatství jejich klanu a císařství.

John Geary stojí po úspěšném návratu na alianční území před řadou nových problémů. Sice je zapotřebí svést konečnou bitvu se Syndiky a zjistit, co jsou zač neznámí cizinci, používající lidskou rasu jako figurky na své šachovnici, ale nejprve musí zvítězit v úplně jiné bitvě – s aliančními politiky. Za vším se vynořuje nepříjemně vtíravá otázka – jaký bude život po válce? Po sto letech v hibernaci?

Zrzavý druid Atticus O'Sullivan se opět vrací na scénu, aby tentokráte, společně se svými přáteli i novými společníky, zatnul jednou provždy tipec největšímu praču*ákovi ze všech bohů, Thórovi. Jestli se mu to podaří či ne, se můžete dočíst ve třetím dílu Kronik železného druida, příslovečně nazvaném Praštěný.

Znáte ten pocit, kdy pozorujete oblohu a myslíte na to, že stejný měsíc v tu chvíli sleduje z jiného vzdáleného místa i někdo vám blízký? V roce 1Q84 sice ještě nemají mobily, ale na nebi jim svítí měsíce dva, jeden dost podobný tomu našemu, druhý menší, zelený, přesně takový, jak si ho vymyslel pisálek Tengo. Jenže ne každému je dopřáno ho zahlédnout.

Je to černé a klepe to na dveře, co to je? Naše růžová budoucnost. Dystopie patřila a patří mezi oblíbené žánry. Dává čtenáři naplno pocítit hrůzu možného vývoje civilizace. Mondschein patří mezi díla, po jejichž přečtení bude slunce svítit o odstín slaběji.

Tuzemská fantastická série Kladivo na čaroděje pokračuje – ve třetím svazku se čtenářům představuje Ondřej S. Nečas. Právě první autorská rošáda zdvihá index očekávání a zvědavosti – jak si se sérií, jejíž úvodní dvě části vytvořil Jiří Pavlovský, poradí jiný autor?

J. G. Ballard má pověst předchůdce kyberpunku. Je dost těžké si představit, co je pod tímto pojmem míněno, a nevím, zda román Králoství tvé tyhle ambice splňuje. Rozhodně je však prodchnut čímsi novým a neotřelým…

Jednatřicet prací, mezi staré páky se vměšují mladá, progresivní jména, vše opět vybráno podle nejlepšího vědomí a svědomí Jonathana Strahana… Takže jakpak dopadl sumář těch nejlepších prací pro rok 2011 na angloamerické scé­ně?

Seznamte se Johnem Caderem. Mladým mužem, který vstupuje do armády a začne sepisovat deník svých zážitků. Je zařazen do elitních jednotek pilotů, aby se postavil hrozbě Tormanského společenství. Třetí Tormanská válka totiž právě probíhá. Být pilotem má však svá úskalí. Nejenže jako zelenáč nemá proti zkušeným veteránům mnoho šancí, ale navíc riskuje své duševní zdraví, protože propojení letounu a pilota si bere svoji daň.

Mayský kalendář nadělal minulý rok ve světě velký rozruch. Především kvůli jeho mylnému výkladu, který předpokládal, že konec kalendáře znamená konec světa. Ten se však naštěstí nekonal. Spousta autorů literatury ale použila tuto myšlenku do svého díla. Jedním ze spisovatelů, který ve své knize motiv mayské civilizace a konce světa využívá, je i Dmitry Glukhovsky, autor románů Metro 2033 a Metro 2034. Jeho Soumrak by se dal nejlépe označit za apokalyptický thriller.

Michael Grant je v zahraničí poměrně známý a oblíben autor knih pro mladé čtenáře. Proslavil se hlavně sci-fi dystopickou sérií Gone, která u nás ale bohužel zatím nevyšla. Nakladatelství CooBoo se však rozhodlo vydat jinou jeho knihu, která působí neméně zajímavě. Už samotný název, Bzrk, vyvolává nejrůznější otázky…

Tomáš Hornych je postarší úspěšný podnikatel v oboru počítačových her. Po krachu a rozpadu USA a bankrotu evropských států si ze svého nemalého výdělku zajistil slušnou existenci – opevněnou vilku v Brně, jachtu ve středomoří – a užívá si poctivě vydělaných milionů bez ohledu na anarchii v ulicích. Jednoho dne se s ním dost podivně rozloučí zástupce firmy, pro kterou pracoval. Následně ho varuje dívka, která zaskočila za jeho oblíbenou callgirl, a události náhle naberou spád. Útok nájemného vraha, záchrana ajťáka, pronásledovaného čínskými zabijáky, palebný přepad jeho vilky a následný útěk přes půl světa, zpestřený řádkou dalších událostí vrcholí proměnou kapitána jachty ve velitele korzárské lodě.

Milovníci vůně páry, obdivovatelé ozubených koleček, velkých strojů, fanoušci alternativních historií, slyšte, slyšte: čtvrtá kniha ze světa Mechanického století, jež zove se zvučným a na jazyku lahodným jménem Ganymédes po vzoru Trójského prince, který svou krásou oslnil samotného vládce Olympu Dia, vám nedávno vyšla v ústrety.

Souhvězdí kata byste na nebeské mapě hledali zbytečně. A přesto i pro mistry popravčí někde svítí hvězdy. Aspoň pro některé určitě. A vůbec nemusí vadit, že po kraji roznášejí zkázu v podobě černé smrti a vyvolávají strach i opovržení. Jako mladičký Jakub, jehož jedinými společníky jsou krysy a píšťala… Nebo je tu ještě někdo?

Tina vyráží hledat Timoteje na Sibiř – s Kayem a plnou parádou. Poněkud netradičně ale začíná útěkem. V důsledku akce na Šumavě (viz Vlci Sudet) jde po Tině policie, takže cesta na Východ začíná úprkem do Německa se zásahovkou v patách. Samotné Rusko je pro cizince zemí těžko pochopitelnou a nevlídnou, což platí i pro upíry. Tině navíc předem náležitě „vylepšil“ pověst její otec Dyre, takže záchranná výprava se potýká s problémy hned od začátku. Nejprve přicházejí ty očekávané, ale nakonec je třeba vyřešit i nové, naprosto nečekané. A to vše jen proto, aby se nakonec na scéně objevil staronový nepřítel…

Upíři, džampíři, vlkodlaci… to je už poměrně běžná cháska v paranormálních romancích. Ale přidejte k tomu sexy drsnou hlavní hrdinku a pořádnou porci nekončící akce a dostanete knižní sérii Andělé noci od Lili St. Crow. Zrádce je jejím druhým – ale u nás bohužel také nejspíše posledním – dílem.

Dvě vesmírné lodě jsou vyslány ze Země s jediným cílem: osídlit novou planetu. První z nich, Nový obzor, vyráží s ročním předstihem. Přesto se obě lodě na cestě setkají. A nepůjde o příliš přátelské setkání. Posádka Nového obzoru se totiž potýká s jedním velkým problémem. Fanatická velitelka této lodi se proto rozhodne k ráznému řešení…

Zakončení akční upírány mistra řeznického Františka Kotlety vychází jen necelý rok po druhém dílu. Není to až takový nářez, jak by se mohlo zdát, ale s kvalitním tataráčkem by srovnání snesl. Nedočkavci se zaradují, trávožrouti obligátně ohrnou nos a labužníci asi budou prudit, že je tu málo cibule, případně česneku či jiného koření a že topinka není dost topinkovatá.

Owen Zastava Pitt se v prvním dílu stal úspěšným lovcem monster, bohužel přitom díky specifickému přispění vládních agentů šlápl na kuří oko mocné entitě v jiné realitě. A tenhle tříkilometrový hlavonožec nehodlá pohanu nechat jen tak. Po Owenovi na jeho příkaz vystartovala nebezpečná nekromantská sekta, federálové mu přidělili ochranku a navrch ho ještě pronásledují problémy s příbuzenstvem. Tchýně a uzený jsou podle starého pořekadla nejlepší studený, ale pokud tchýně okolo sebe sráží jinovatku, značí to těžký problém, byť ne ten nejdůležitější.

Jistě jste si nemohli nepovšimnout neustále narůstající závislosti člověka na elektronice a technologiích. Chytré mobilní telefony dnes obsahují funkce nejen malé kanceláře, internet disponuje většinou lidského vědění. Je jen otázkou času (pakliže k tomu již nedošlo), kdy světlo světa spatří stroj schopný sebevzdělávání. A právě takový byl počátek Robokalypsy.

Nosíte glády a dlouhý plášť s přezkami? Trávíte čas raději u knížek, filmů a her, než v reálném životě? Nevěříte, že může být něco lepšího než meče, kostýmy, fantasy ságy, rolové hry a snové světy? Hrdina příběhu se vás pokusí přesvědčit, že ano. Když mu dáte šanci.

Vlkodlaci nedávno vystoupili z věčného ukrývání a odhalili se tak široké veřejnosti. Všichni počítali s tím, že bude velice těžké ostatní ubezpečit o tom, že jsou přece taky jen lidmi a že s nimi mohou žít, aniž by byli postaveni mimo zákon. Proto je teď mimořádně důležité, aby se všichni vlkodlaci chovali podle pravidel a zbytečně na sebe nepřitahovali nechtěnou pozornost, která by měla špatný vliv na vývoj událostí. Někteří s tím ale stále mají problém…

Děj nové knihy Jany Rečkové je velice těžké popsat, jelikož celá kniha je napsána zvláštním lyrickým způsobem. Příběh je rozdělen jako opera či divadelní hra. To znamená, že místo kapitol je tu předehra, první a druhé dějství a dohra, přičemž první a druhé dějství obsahují ještě menší příběhové oddíly či jakési epizody.

Kobayashi Maru je v podvědomí startrekovských fanoušků zakotvena hlavně jako hlavní hrdinka nevyhratelného testu na Hvězdné akademii, který přelstil mladý James T. Kirk. Jak to ale bylo s nákladní lodí doopravdy, proč vůbec musela čelit klingonskému nájezdu a jak dopadla v reálu, to jsou otázky, na které dostaneme odpověď v prvním česky vydaném příběhu z univerza Star Trek: Enterprise.

Multiversum se změnilo. Ovládl je démonický padouch a ochránci starých pořádků nedobrovolně zkoumají kořenové systémy rostlin. Všichni – až na jednoho. John Francis Kovář má jiný cíl: uchlastat se. Na hlavu Miroslava Žambocha tedy dopadl nelehký úkol. Sebrat střepy, po kterých právě přestal JWP dupat svůj x-hawkovský rock´n´roll, a slepit milého ex-agenta zase dohromady.

Duchařské povídky jsou předstupněm hororového žánru a zároveň žánrem samy pro sebe. Na konci 19. a začátku 20. století horor vznikal a příběhy z této doby nám nabízí výběr Henryho Jamese.

Živí mrtví jsou jednoduše fenomén. Pokud o tom snad někdo pochybuje anebo poslední roky strávil na expedici v Patagonii, měl by asi nejprve začít článkem kolegy Rabyniuka, který mu osvětlí, jak se věci mají. My ostatní víme své. Zombie už na naše mozky s úspěchem útočí ze stránek komiksů, z televizních (ehm, počítačových) obrazovek a nejnověji také z knižních stránek. Naděje, že jejich úder bude méně zdrcující, než ve výše zmíněných případech, se přitom jeví jako chabá. Stačí totiž říct jen dvě slova: Robert Kirkman…

Jsou knihy, kde je základním stavebním kamenem příběh, a knihy, jejichž hnacím motorem je akce. Magnólie a démon patří do té druhé kategorie. Přesně podle toho, co dnešní čtenáři fantasy chtějí: akce, napětí, humor, magie.