Máca, Tiffany, Erin a KJ, dvanáctileté kolportérky Clevlandského strážce, už dávno nebrázdí silničky v okolí jejich rodného Kamenitého potoka a nerozvážejí předplatitelům výtisky místních novin. Když se pod vedením scénáristy Briana K.Voughana připletly v první knize oceňované série do mezigenerační války cestovatelů v čase, opustily rok 1988 a po všemožných šílených eskapádách skončily až v apokalyptickém světě roku 2016. A to se spoustou nezodpovězených otázek (stejně jako čtenář). Na některé z nich jim snad odpoví kniha druhá, kterou nedávno vydalo nakladatelství CREW ve skvělém překladu Michaela Taliána.

„Příběhy obsažené v tomto obnibusu tedy testují limity toho, co takováto série vlastně ještě unese, a dokázaly mi, že nápady v téhle oblasti mi pravděpodobně nikdy nedojdou.“ (z předmluvy)

„Někdy kolem roku 1900 můj prapradědeček Ira Aaron v hádce kvůli ovci ubodal člověka k smrti. Jeho syn Sammie byl u toho a celé to viděl. Byl to jeho nůž, který Ira použil. O nějaký čas později v roce 1924 se můj pradědeček Sammie Aaron dočkal svého vlastního podivného konce. Zemřel na vzteklinu poté, co ho pokousal nakažený pes. Z této temné části mé rodinné historie se zrodili Muži hněvu.“ (Jason Aaron v předmluvě k Mužům hněvu)

Návrat Eda Brubarkera a Seana Phillipse do Central City vám ukáže, že nikdo není bez viny.