To, že Poláci umí psát fantastiku i na světové úrovni, už dokázali autoři jako Sapkowski či Lem. Od našich sousedů k nám však přichází i další zajímavá jména. Poslední horkou novinku nám před Vánocemi nadělil Laser-books a jde o titul tuze zajímavý.

Už pošesté se můžete začíst do úsměvných příběhů Jakuba Vandrovce, polského ochmelky, kterému není na světě obdoby. Nemusíte se však bát, že otevřením knihy vstoupíte do nepoznaného světa a rozepsaného příběhu. Příběhy s Jakubem Vandrovcem jsou totiž směsí povídek a krátkých románů, které na sebe nenavazují. Klidně se tak můžete začíst rovnou do této knihy, ať zjistíte, co znamená být homo špiritusus.

O Powersovi nebylo dlouho slyšet, až najednou došlo k tomu, že se jeden z jeho románů stal předlohou pro čtvrté Piráty z Karibiku. Tu se objevila na trhu předloha v luxusní podobě a nakladatelé se odhodlali k vydání dalších dvou titulů. O Třech dnech do nikdy jsme se bavili před časem, dnes máme na programu předvánoční novinku od Laser-books Silou svého zraku.

Předmluva hovoří o obsahu knihy jako o tom nejlepším, co vybrali členové organizace Američtí spisovatelé science fiction (SWFA) z děl, která vznikla před začátkem každoročního udělováním cen Nebula (1966). Benu Bovovi se pak dostalo té cti, aby uspořádal z těchto příběhů cyklus sborníků. O jednom z nich zde bude řeč.

Na nového Morgana čekali čeští fanoušci dlouhé roky. Varianta 13 se pohybuje v mnohem bližší budoucnosti než jeho předchozí romány. Na začátku 22. století jsou hlavními výdobytky lidstva osídlený Mars a z našeho pohledu neetická manipulace s lidskými geny. Na první pohled to není nic převratného, když se však do knihy začtete, pochopíte, že zajímavější a věrohodnější fikci budoucnosti budete hledat jen těžko.

Není od věci si občas přečíst nějakou tu starší fantastiku. Jen je potřeba dobře vybírat. Sbírka povídek Vítězové je souborem prací Poula Andersona a najdete v ní povídky oceněné cenami Nebula, Hugo nebo Locus (popřípadě jejich kombinací), což samo o sobě hovoří o jejich kvalitě. Přesto se pojďme podívat, jestli onu kvalitu nezavál neúprosný čas nebo zda náhodou nezapomněli porotci na čtenářskou vstřícnost.

Petr Schink patří k mladé generaci autorů. Snaží se prosadit psaním čtivého kvalitního braku a být tak konkurencí nejprodávanějším českým žánrovým spisovatelům. Nutno dodat, že se mu to celkem daří. Už v první knize, povídkové sbírce Špinavá práce, jsme se seznámili s Charlie Parkerem, který se v románu Vylévání krve vrací. Ten se však odehrává před povídkami uveřejněnými ve sbírce.

Tim Powers u nás nemá nic jistého. Většina jeho románů byla příznivě přijata, některé, i z důvodu nakladatelských přešlapů (špatný překlad a korektury), se však vůbec nechytly. V poslední době se však zdá, že se autor dostává zpět na výsluní čtenářského zájmu. Tři dny do nikdy ovšem spadají spíš do Powersovy okultní sci-fi tvorby a právě ta románem Poslední výzva čtenáře příliš nezaujala. Pojďme se tedy podívat, jaká kniha je.

Ondřej Neff se novým románem pokusil rozvířit vody humorného hororu. Vybral si celkem nosné téma – v Evropské unii se schyluje k obnovení trestu smrti a stát vypisuje rekvalifikační kurz na pozici kata. To by v tom byl čert, aby se u toho čtenář nepobavil…

Po sezoně vyšlo velmi příhodně po sezoně – tedy po letních prázdninách. Příběh se odehrává ve třech zářijových dnech u pobřeží státu Maine. Naštěstí se stal před třiceti léty a naštěstí jej stvořil v hlavě Dallas William Mayr (pravé jméno Jacka Ketchuma), protože jinak by toho byly ještě dnes plné noviny.