Každý v sobě má skrytou nějakou tu temnou stránku. Někdo ukrytou tak hluboko pod těmi dobrými, že nemá šanci se nikdy projevit. Jinému stačí jen příhodné spojení několika drobných okolností a vhodného prostředí k tomu, aby jeho temná stránka povstala a plně ovládla motivace a činy daného člověka.
Představa toho, že všechny ženy jsou čarodějnice, nemusí být opravdu až tak zcestná. Stačí si spojit dohromady několik faktorů – od síly ženské intuice po schopnost manipulovat s muži až po nekompromisní prosazování vlastní vůle. A pokud za nimi stojí démonická Bohyně, potom už není co řešit.
Co by člověk udělal, pokud by se mu do rukou dostal tajemný předmět, kupříkladu v podobě obstarožního deníku v kožené vazbě, a již jen samotná přítomnost takovéhoto předmětu v jeho rukách vlastně předznamenává jeho smrt? Navíc je znamením toho, že jakási síla či síly si jej vybraly podle určitých vlastních kritérií, kteréžto vlastnosti přesně spěly k neodvratnému zániku daného člověka třímajícího v roztřesených rukou nechápavě a nevěřícně tento deník?
Je mi velkou ctí přivítat v tomto vánočním rozhovoru a současně vyzpovídat jednoho z předních žánrových překladatelů z angličtiny a současně také zakladatele a majitele nakladatelství Medusa, ve kterém vydává a propaguje ženskou weird fiction stránku hororového žánru. Záludné otázky jsem si připravil pro Romana Tilcera.
Jak by asi vypadalo setkání s naprosto odlišnou mimozemskou inteligencí, natolik cizí, že by snad ani tu naši lidskou při návštěvě naší planety Země nepostřehla? Přinejmenším by jistě došlo k velmi bolestivému pošramocení lidského ega, nehledě na zanechání množství nezodpovězených otázek. O zanechání hmotných artefaktů neznámého smyslu a funkce ani nemluvě.
Do jaké míry formuje prostředí charakter člověka a jak člověk svým charakterem prostředí utváří? Asi věčná otázka bez zjevného řešení, která se však stává aktuální vždy, když jedinec svůj dřívější životní prostor opustí a zcela nevědomky si jeho část bere s sebou do toho nového. A i něco navíc v podobě vlastního neoddělitelného prokletí.
Právě jako mají své výjimečné magické vlastnosti a zákonitosti určitá místa, vládnou jimi bezesporu i určitá období roku. Není sebemenších pochyb že jedním z nejprůkazněji všeobecně respektovaných magických dnů je právě Halloween, také kupříkladu označovaný jako Samhain, připadající na podzimní večer a noc ze 31. října na 1. listopadu.
Nadějná vidina lepšího života je schopna v člověku aktivovat rezervy sil daleko za představitelnou mezí fyzických schopností lidského těla. Co se ovšem stane pokud místo kýženého nového začátku přijde drsná kocovina vystřízlivění v podobě nemilosrdné reality?
Motivace jednoho druhu k udržení vlastní existence se nemusí až tolik lišit od motivací nějakého jiného. Přesto může dojít ke konfliktu začínajícího i končícího válkou. Do jaké míry je míra nepochopení pouze nepochopením protivníka a nakolik pak čistou ignorancí podstaty nechtění jakéhokoliv dialogu?
Neustále se ve společnosti připomíná, že jsou si všichni lidé rovní a nikdo není lepším nebo naopak horším než ostatní lidé. Je to ovšem skutečně pravda? Co když jedinec překročí určité hranice a zradí nejen všechny společenské morální normy, nýbrž i své vnitřní hodnoty, které jej činily lidskou bytostí, čímž tento status nemilosrdně ztrácí?