Máte rádi Tolkienovo dílo? Sníte o toulkách po zelených loukách a temných hvozdech Středozemě? Ideálně s písní na rtech? Nebo nosíte v hlavě dokonce krátký příběh, či snad obraz nebo nápad na dekoraci, upomínající tolkienovský svět? Tak přesně pro vás je tu soutěž O Gondorský semenáček.
Byla nebyla krásná říše Orïša, kde žili mažiové a ovládali přírodní síly, zvířata, čas, prostor, ba i život a smrt. Přišel zlý král Saran a všechno jim vzal. Zvláštní schopnosti mažiů neobstály, hrubá síla je přemohla. Nebo že by měli bohové už plné zuby žádostí a proseb svého lidu?
Byl jednou jeden les u Českých Budějovic a ten byl začarovaný. Přes mnohé zprávy z černých kronik tak pořád někdo lezl a už se nikdy nevrátil. Nedala si říct ani parta slovenských pojišťováků a jednoho krásného rána sedla do autobusu směr Jižní Čechy…
Čerstvá krev, čerstvé maso a prodejný sex. Zapomeňte, co jste kdy četli o hodných vílách a sličných rusalkách. Kristýna Sněgoňová vás vyvede z omylu, které škodlivé pohádky napáchaly, a naservíruje vám kus syrové pravdy na pozadí trochu jiné historie, než si pamatujete z učebnic.
Rok 2016 byl pro českou fantastiku skutečně požehnaný na nové projekty a jména. Svou činnost zahájilo pozoruhodné nakladatelství Gnóm!, objevil se projekt Lehké fantazijno a také v tomto roce vyšel Naslouchač zatím neznámé Petry Stehlíkové. Čtenáři a recenzenti svorně zajásali nad originální českou fantasy pro mládež, ocenili propracovaný svět, vyprávěcí styl i kultivovaný jazyk, jakým je kniha napsána. Na loňské vánoce se dočkali pokračování s názvem Faja a nyní se chystá vydání i třetího, závěrečného dílu. Proč se tedy k sérii vracíme právě teď, v mezidobí, uprostřed léta? Protože je to skvělé čtení na prázdniny. Sama jsem to vyzkoušela. Knihy sice mají pevnou vazbu a zaberou v kufru místo, ale věřte mi, ani při nejhorším přehazování zavazadel z letadla do letadla se nerozpadnou.
Alexandra Pavelková. Kdo by neznal jméno této již legendární slovenské spisovatelky fantasy a sci-fi literatury? Stála u zrodu i české fantastiky, když do ní přivedla nezapomenutelnou hrdinku – svou léčitelku Vimku. Patří mezi 12 „nesmrtelných“, odnesla si řadu literárních cen a zasloužila se o věhlas místní tvorby i v daleké cizině (kromě knih vydaných v češtině a polštině také ve filipínštině!). Vystudovala publicistiku a masmediální komunikaci se zaměřením na filmovou produkci a teorii filmu, ale nejprve si vyzkoušela různé profese, než nezakotvila zpátky v akademické sféře. Hovoří pěti jazyky, píše filmové a knižní recenze a také blog o kočkách, překládá, přednáší na conech, vede literární dílny. Přesto si říkám, zda ještě existuje nějaký sen, který si nesplnila…
Pokud jste na Slavconu letos nebyli, nemusíte smutnit. Své dojmy vám totiž pddrobně sdělí naše redaktorka, Zuzka Hloušková. A když nic jiného, jrčitě vás naláká na další ročník této skvělé akce.
Kdo se obvykle uchýlí do stínu, do šedé zóny, aby zůstal skryt, na okraji zájmu a mimo pravidla společnosti? Hrdina poslední knihy Richarda Šusty se tam octne ne tak úplně dobrovolně. Šedá zóna se ale s nikým nemazlí, a kdo neobstojí, musí z kola ven.
Nejnovějším přírůstkem do žánru space opery je i lehce romantická novela Loď Vladislava Vlčka. Představte si, že se jistá entita smiluje nad ohroženým lidstvem a věnuje mu špičkovou mezihvězdnou loď. Vybaví jí autonomní řídící jednotkou a skvělými technologiemi. Jediné, co schází, je pilot…
Mezi námi není snad nikdo, kdo by se aspoň jednou nezeptal: „Kdo jsem vlastně já?“ Julie Nováková se na to ve svých povídkách ptá často ústy svých hrdinů. Nechává je objevovat světy, ale jediné, co doopravdy odhalí, je vlastní nejistota.