Scythe znamená kosa a v rámci dnes recenzované hry to má naznačovat jak nástroj zemědělce, tak válečníka. Ovšem husité, kteří prosluli adaptacemi různých tyčoidních pomůcek do podoby smrtících zbraní, by se divili, co skrývá nádherná bytelná škatule. Divili by se a záviděli.
A nejen oni. Málokomu srdce nezaplesá, když se začne probírat komponenty jedné z herních událostí roku, protože je jednoduše nádherná. Dokonalá ne, ale nádherná ano.
Vražedná krása
Evropa se probírá z hrůz první světové války; ovšem jiná Evropa, a z jiných hrůz jiné války. Státy – zde frakce – jsou těm našim jen mírně podobné, zeměpis ještě méně, a technologický vývoj šel směrem už zcela odlišným. Když se v naší historii objevila první, nepříliš spolehlivá a nepříliš hbitá monstra zvaná tanky, scythácká Továrna už makala na elegantních vražedných strojích zvaných ‘mech’, které mohou stejně nemilosrdně likvidovat protivníka, jako mírumilovně kráčet mezi dělníky pracujícími na poli a chránit je.
A přesně takové mechy objevíte v krabici, navíc typově odlišné pro každého hráče.
A mnohem víc, a protože je to tak krásné, představíme vám napřed součásti hry jako takové. Takže ano, v pečlivě vypracovaném boxíku najdete po každého z možných pěti hráčů čtyři válečné mechy a jednu (také individuální) figurku postavy, vždy s nějakým symbolickým zvířetem. Kromě toho obdržíte po rozlosování vždy jednu desku frakce a jednu hráče, vyzdobené nádhernými ilustracemi Jakuba Rozalského, se kterými jste se ostatně velmi pravděpodobně už někde setkali. (Ano, to jsou ty zachycující všední život ve stínu válečných strojů.) Další spoustu barevných – a nepříliš se opakujících! – ilustrací najdete na kartách setkání, úkolů a soubojů. Plus krásný herní plán, a zajímavé žetony peněz, a dřevěné dělníky, suroviny a další materiál.
Všichni spěchají do továrny
Herní plán se skládá z hexů, které tradičně představují vždy jeden druh území: hory, les, tundra, farma, vesnice a jezero. Většina území také tradičně produkuje nějakou surovinu: hory kov, les dřevo, tundra ropu, farma jídlo a vesnice dělníky. Navíc je plocha prošpikována tunely, které spojují různé oblasti jako červí díry; a naopak rozdělena řekami, které lze překračovat víceméně jen s pomocí mechů. Ty také mohou vozit dělníky a suroviny.
Ve středu „světa“ se pak nalézá zmíněná Továrna, která poskytuje speciální vylepšení a tomu, kdo ji ovládá, ve finále pár bodů navíc.
Hráči mají ze základu k dispozici osm akcí, jejichž prostřednictvím se pohybují, nasazují do hry dělníky a mechy, těží nebo nakupují suroviny, staví budovy a vylepšují si poměr cena/výkon u své produkce. Také postupují po stupnicích moci a popularity. Různé úspěchy (nasazení všech mechů či dělníků, vítězství v souboji, dosažení maxima na některé stupnici) si každý účastník zaznamenává na tabuli cti hvězdami ve své barvě, přičemž umístění šesté hvězdy jednoho hráče spustí konec hry.
Napřed dům, potom bum
Scythe není apriori válečná záležitost. Napřed získáváte suroviny a dělný lid, budujete a posilujte impérium, a teprve před koncem hry svedete obvykle nějaký ten souboj. Samozřejmě platí, že čím více hráčů, tím je pravděpodobnost střetu větší a tím také přichází dřív, ale máte-li jen a výhradně válečné choutky, najděte si jinou deskovku.
Tahle hra je spíš o všedním životě v trochu jiné realitě. Krásně to podtrhávají karty setkání, určené pro figurky postav hráčů. Dělníci na vás makají, mechové za vás hrozí a bojují, ale postava jste vy. Můžete a občas musíte bojovat, ale zábavnější je toulat se po plánu a dopřávat si setkání – tedy otáčení karet, na kterých jsou popsány a hlavně vymalovány okamžiky běžného dne, ze kterých můžete více či méně vytěžit. Například natrhat dámě jablka a zvýšit tak svou popularitu, nebo se s ní domluvit na dodávkách jablek pro armádu, a zvýšit tak svou moc.
Vy jste se zase kochal, pane doktore?
Není ovšem dobré zapomenout pro kochání se krajinou a životem na mocenské ambice. Scythe není navzdory své rozsáhlosti nějak extra dlouhá (ani extra náročná) hra, a i když jste na začátku skoro tak chudí jako bunkrová myš, netrvá to zase tak dlouho a najednou všechno (a všichni) spěje ke konci a každá hvězda se počítá. Až je to člověku trochu líto, ale nic vám nebrání začít další partii; naopak, tvůrci se snažili, abyste pro důvody k odvetě nemuseli chodit příliš daleko.
Na každého hráče totiž připadá hráčská deska a deska frakce, a jedna každá je jiná, a obě se losují, takže vás v případě zájmu může čekat 25 mírně odlišných partií. Také si samozřejmě budete chtít vyzkoušet různé strategie a zažít všechna setkání, nemluvě o tom, že ve výbavě jsou i karty a obsáhlá pravidla pro hru jednoho proti „automatu“.
Namletá ropa a bonusové karty
Naznačili jsme, že Scythe není dokonalá. Ne, není. Časem objevíte nejvhodnější kombinace obou desek a strategie, což hru nakonec přeci jen zrutinizuje, a také budova mlýna jde trochu proti logice příběhu, když je vám schopna namlít i ropu či železo.
Jenže výprava, „vizuální efekty“ a z nich plynoucí atmosféra těch pár negativních detailů rozdrtí stejně spolehlivě, jako válečný mech smart vozítko. A v přerušeném výčtu kladů bychom mohli pokračovat: například bonusy, které obdržíte za akce soupeřů, nebo urychlení kola tím, že hráč nečeká na dokončení tahu svého předchůdce. Nebo ‘poznámky pod čarou’ v pravidlech, které vysvětlují souvislosti s názvem či s některými herními postupy.
Nebudeme sebe ani vás zdržovat ujišťováním, že vše je kompletně a dobře počeštěno, ale naopak upozorníme na to, že při koupi ve specializovaných obchodech a na herních akcích obdržíte ke hře ještě čtyři sady promo karet.
Scythe je prostě velmi dobrá hra a tak krásná, že výchovné doporučení ‘mějte radost ze hry, nikoliv z výhry’ tady funguje zcela samo…
Scythe
Autoři: Jamey Stegmaier, Jakub Rozalski
Vydal: Albi ČR a.s.
Počet hráčů: 1 – 5
Doporučený věk: 14+
Doba hry: 120 min.
Čeština: pravidla ano, materiál ano
Cena: 1799 Kč
