Kreslíř a scénárista Enki Bilal možná bleskne tuzemskému čtenáři v paměti svým Jarmarkem nesmrtelných, který u nás vyšel už před drahnými lety. Jeho příběhy nejsou ani tak fantastika jako spíš sofistikovaný politpunk, i když se odehrávají v budoucnosti s egyptskými bohy a lidmi s vylepšenou DNA. Teorie rozpadu jsou dnes už vzpomínkovým koncertem, ale v době, kdy vyšly, musely být avantgardou, kterou nikdo nechápal. Na duchu a rozměru jim to ale neubírá ani v nejmenším.

Zaplést se s bohy do jejich intrik a her je pro smrtelníka téměř jistě rozsudek smrti. Ani pro princeznu Amazonek to však nebude procházka růžovým sadem. Wonder Woman je totiž nucena čelit nejen velice rafinovaným protivníkům, ale i vlastní minulosti.

Tak nám v Crwi vyšlo další Mistrovské dílo evropského komiksu. Tak nám vyšla legendami opředená Druuna. Komiks, ze kterého budou mít muži noční poluce, feministky žaludeční vředy a puritáni srdeční zástavu. Plnokrevný sexuální symbol.

Tuzemská komiksová scéna není úplně mrtvá, občas pochrupne a pak se převrátí na druhý bok. Nikkarin a Zero (který je, pravda, tuzemský jenom autorem) jsou toho důkazem. Sem tam se odněkud jako králíci z klobouku vynoří Kopřiva s Gusem, aby nadělovali krev a psychedelii jako dva deliričtí Santa Klausové, ale jinak všichni v zásadě vzpomínají na staré dobré časy, Ondru Neffa a Káju Saudka. Když už ne posledního dílu Muriel, tak alespoň toho Neffa se teď dočkají. A to hned třikrát.

Příběhů s počátky vigilantské kariéry Temného rytíře jsme si i u nás mohli přečíst již dvakrát. Poprvé v legendárním Batman: Rok jedna Franka Millera, podruhé v rovněž působivém pojetí Geoffa Johnse v komiksu Batman: Země jedna. A tentokrát tu máme origin příběh od Scotta Snydera.

Dříve, než se z želvích ninja borců staly hvězdy nebe mainstreamového dětského vysílání a komiksové četby, tu byl počin z kuchyně Kevina Eastmana a Petera Lairda.