Klasický příběh o ztroskotání a následném přežívání rozšiřuje Bulyčov nejen o vesmírné dálavy, ale především o srovnání dvou generací – původních trosečníků a jejich dětí, které jiný než nový svět neznají. Jaká je uprostřed mimozemské džungle cena za udržení civilizace v chodu?

Čarodějové, policisté, zlovolní duchové, božstva na válečné stezce… Ben Aaronovitch ve svých Řekách Londýna odhaluje magickou stránku Anglie. Nebo spíš to, kdo je vrah – na základě výpovědi samotné oběti. A nebo je to všechno dohromady?

Milovníci upírské trilogie říznuté ufony a krvelačnou akcí, tedy Bratrstva krve, se dočkali prequelu, který je zavede do slovanských dob. Jenže, jak už to tak s těmito doplňujícími příběhy chodí, i noví Vlci se krčí ve stínu knih již dříve Kotletovou rukou napsaných.

Podzim a závěr roku jako obvykle přinesly čerstvé sborníky s ukázkami záběru domácích autorů. Mimo jiné proběhl i šestý ročník Žoldnéřů fantasie, jejichž výstupem je tentokrát sbírka (jak jinak než fantasy) povídek s podtitulem Inteligentní ledovce a jiné zrůdy. A havěti, ať už nepřátelské či jen neutrální, jsme se tentokrát dočkali opravdu vrchovatě.

Tak jo. Všichni máme za sebou, tedy alespoň doufám, nové Star Wars s podtitulem: Síla se probouzí. A ať už se vám líbilo či ne, musí se nechat, že o něm mluví celý svět. Stejně tak se toho hodně namluvilo v době, kdy Disney oficiálně škrtnul z kánonu naprosto vše, vyjma filmů a animovaných seriálů. A rozjel si zcela nový odsouhlasený kanonický svět, který čítal několik prvních knih, komiksů a taky her. Egmont příliš dlouho neváhal a rozhodl se vydat jednu z prvních 4 oznámených novel, které vyšly v minulém roce. Jedná se o titul Star Wars: Tarkin od Jamesa Lucena, který u nás bodoval knihou Darth Plagueis. Tarkin byl od začátku k tomuto dílu velmi připodobňován, ovšem ukázalo se, že je stylem vyprávění úplně odlišný.

Čekání na druhou knihu je u každého autora vždy na pováženou. Čtenář nevidí pod slupku nakladatelského řemesla ani nepronikne do hlavy tvůrce. Nemůže vědět, zda se první kniha nestala prodejním propadákem, a už vůbec netuší, zda u spisovatele po první knize neodezněla motivace, či jestli se nedostal do tvůrčího bloku. Na druhý román Pavla Fritze s titulem Přístav u řeky Styx se čekalo tři roky, takže můžeme s určitostí říci, že se žádná z výše popsaných možností nenastala. Podívejme se tedy, zda Fritz dokázal překročit svůj stín a napsal druhý román lépe než ten první.

Viktoriánské mysteriózní detektivce se v současnosti daří poměrně dobře, což je naprosto pochopitelné. Kulisy chladné Anglie z konce devatenáctého století jsou jako stvořené pro hon na běsnící vraždící monstra, inspirovaná kupříkladu nechvalně proslulým Jackem Rozparovačem. Nejinak je tomu i ve Vražedných strunách, knize, která se v anotaci zaklíná samotným Sherlockem Holmesem.

Toto jsou cesty vesmírné lodi Spratek, která se vydává tam, kam se člověk dosud nevydal. Pravda, může za to šílený kapitán a umělá inteligence, která mu unesla loď, ale kdo by se staral o takové prkotiny.

Motiv strašidelného domu je nesčetněkrát uchopené, převrácené, otáčené, rozmazávané a především zpracované téma. Dům Shirley Jackson, konkrétně Dům na kopci, stojí příhodně úplně na nejvyšším kopci nad všemi ostatními domy, které kdy byly spisovatelskou hlavou vytvořeny. Jackson napsala svoji novelu před více než 55 lety, přesto její román i pro dnešní čtenáře působí nadmíru svěže. Disponovala totiž jazykem, který ani po tolika desetiletích nenese známky zastaralosti.

Rudá královna od Victorie Aveyardové se stala velice očekávanou novinkou v rámci knih pro mladé. A rozhodně se vyplatilo si na ni počkat.