Dnes si v rámci speciálu s panem Neffem připomeneme jednu z nejpůsobivějších knih Arkádského cyklu – Měsíc mého života. Tento dobrodružný sci-fi román zachycuje tři etapy kolonizace Měsíce ve 21. století. Čtvrtá část pak funguje jako zajímavý dovětek, na nějž volně navazuje kniha Reparátor, i když hlavní postavy se v ní objeví už jen epizodně.
Panství mohou být ledajaká. A jejich vládci také. Diviš by mohl vyprávět – nejprve zemřel, aby se po smrti stal bludníkem (což je vlastně něco jako bludička-muž), a následně si musel vybudovat svoji pozici a porazit pár mocných nepřátel, aby se stal pánem a vládcem močálu. Jenže být vládcem znamená i mnoho povinností a rozhodnutí, která nejsou mnohdy vůbec jednoduchá.
Jsou povolání, která se dědí v rámci rodiny. Své o tom ví i Eva Kosková. Přesně, Kosková – dcera Tomáše Koska. Při vyslovení tohohle jména začínají fanoušci Františka Kotlety mohutně slintat, protože tuší, že kde je jméno Kosek, tam nebudou daleko démoni, magie, krev, sex a všemožná božstva, ať už dobrá či zlá. A všechno tohle patří k profesi, kterou Eva zdědila.
Štěpán Tůma je autorem, který knihami žije: čte je, píše o nich, namlouvá je… a taky jednu napsal. V rozhovoru s ním zjistíte, že napsat knihu není žádná legrace, jestli (ne)má smysl účast v povídkových soutěžích, a vůbec dostanete zajímavý vhled do Štěpánova tvůrčího světa. A kromě toho vás naláká i na svoji románovou prvotinu, Hluk noci.
Život občas nejde tak, jak bychom si představovali. Ostatně, Ludvík o tom ví své, a tak utíká k tomu, co umí nejlépe a co ho ještě jako jedna z mála věcí těší – lepení a stavení modelu města. Jenže to ještě netuší jak tenká může být hranice mezi sny a realitou…
V roce 2014 vyšla Jakubu Hozovi ještě pod vydavatelstvím Klub Julese Vernea kniha Theatre macabre. Autor v ní už tehdy předvedl svůj čtivý a osobitý styl a nabídl temnou fantasy plnou propracovaných – a pro někoho možná až příliš dlouhých – soubojů. Odehrává se na klasické ose boje dobra proti zlu, ale s důležitou obměnou: i dobrá strana občas potřebuje svého zabijáka.
Útěk z vězení byl jen první krok. Jenže – první krok k čemu? Za branami věznice se sice může dvojice uprchlíků vydat po stopách své minulosti, ale bude to pro ně ve světě zmítaném pandemií viru působícího na lidský mozek cesta k budoucnosti?
Když bylo Tempest pět, měňavec jí zavraždil matku a zapálil chalupu, ve které bydlela. Tehdy našla královy Ohaře, asasíny, vojáky a ochránce království, kteří ji vzali pod svá křídla a vychovali. O patnáct let později úspěšně složila ohařské zkoušky a stala se tak první ženou v jejich řadách. Jejím hlavním cílem ale i přes královo dvoření zůstává udělat všechno proto, aby vypátrala vraha své matky.
Nejdřív ale musí přinést králi na talíři Šprýmařovo srdce.
Jméno Ondřej Blaho se zjevilo prakticky odnikud a jeho prvotina Severní den se prohnala domácí scénou jako vichřice, po které zůstala armáda spokojených čtenářů. Lákadla jsou jasná: příslib neotřelosti, svébytný mix několika žánrů a sebranka vskutku neobvyklých postav. Co může čtenář chtít více?
Byl jsem pověřen – a zhostil jsem se tohoto úkolu se ctí a zápalem – abych vyzpovídal perspektivní a kreativní tvůrčí duo spisovatele Martina Juríka a výtvarníka i ilustrátora Martina „Cuco“ Luciaka pro české milovníky fantastiky, exkluzivně pro Fantasy Planet.