Rád bych tímto rozhovorem představil a přiblížil širší čtenářské obci milovníků tištěné fantastiky a obzvláště hororu, čerstvě se vylíhlou tvář slovenské hororové scény – spisovatelku Naďu Vojtekovou. Čistokrevně hrůzostrašné zjevení, které se vynořilo jen ten nahoře (nebo ještě spíše ten zdola) ví odkud! Autorku, která potenciální čtenáře lusknutím prstů přenese do své Krajiny stínů. Rozhodně se tu od tebe Naďo nečekají stručné odpovědi!
O čem vlastně člověk může s jistotou povědět, že je to to ONO? To reálné, čeho se může bez problému dotknout za pomoci všech svých smyslů, čímž by potvrdil materiální skutečnost něčeho, co existuje v určitém čase na určitém místě, zrovna jako on sám? Co když je to ovšem pouze iluze vytvořená Krajinou stínů k ošálení nedokonalého lidského vnímání?
Bloudili jsme ulicemi Bizarropolis a hledali posledního chybějícího obyvatele. Ale byl ve městě pouhým hostem, a tak nám unikl. Nevadí, my to nevzdáme!
Naše cesta ulicemi Bizarropolis se pomalu chýlí ke konci a do ulic se vkradla noc. Ale ještě jeden človíček, kterého jsme potkali u místního motorestu, neunikl našim zvídavým dotazům – e.corché.
Naše tour de Bizarropolis pokračuje. Dnešní cesty redakci a Kristinu Haidingerovou zavály až před podivný mlýn, ve kterém bydlí muž s velmi zvláštními brýlemi. A tak jsme Petra Stančíka rovnou vyzpovídali!
Některých věcí se člověk těžko zbavuje. Třeba vlastní minulosti, která se za Izajášem Coleridgem táhne jako temný stín čekající na svoji šanci. A samozřejmě se vynoří v ten nejméně vhodný okamžik, aby soukromé očko pěkně profackovala a nakopala do zadku!
Trh s knihami je nekonečný a přesycený příběhy, jejichž hlavní hrdinka je neobvyklá, jedinečná, ne jako ostatní dívky. Řekněme si to na rovinu – občas to už čtenáři leze krkem, protože je těžké najít autora, který z klišoidního tématu dokáže vytřískat něco originálního, vytvořit zajímavou postavu, která čtenáře vtáhne do děje a udrží jeho pozornost.
Zdá se, že Bizarropolis místem vhodným pro poety jest. I potkali jsme při toulkách našich dalšího z nich. Mával na nás kapustňákem (ale no tak!), což příliš poetické nebylo, ale přesto jsme spolu s Kristinou Haidingerovou prohodili s Ondřejem Doležalem pár slov. A on se rozhovořil vcelku dalekosáhle!
Na toulkách ulicemi Bizarropolis jsme potkali po celém zástupu mužů i prozatím jedinou obyvatelku tohoto města, ve kterém se fantazii meze nekladou. A ani Michaela Kubíčková neunikla našim zvídavým otázkám!
Při toulkách ulicemi Bizarropolis jsme společně se členy redakce a Kristinou Haidingerovou narazili na podivného muže montujícího prazvláštní cosi. I Bizarropolis má svojí Ikeu a s jejím vedoucím, Vilém Koubkem, jsme si také s chutí popovídali.