V edici Ikaros vyšel nový sborník fantasy, sestavený Vladem Ríšou z povídek známých tuzemských autorů. Kniha „2005: Česká fantasy“ obsahuje jedenáct povídek, které čtenáře zavedou nejen do různých dob a zemí, ale i do různých světů.

Recenze originálu. Příběh se odehrává v naší epoše, která je však v multiverzu posunutá kamsi stranou. V kontinuu tohoto vyprávění vedly pozměněné politické machinace kolem první světové války k tomu, že osmanská říše přežila, takže nyní je celá severní Afrika jednolitou součástí arabského světa. Nejvýznačnějším městem těchto končin je Al Iskandríja, lidské mraveniště, jež je domovem boháčů i chudáků a hlavním dějištěm románu Pašazade (Pashazade).

Koncem minulého roku vydalo nakladatelství Polaris další knihu Neala Ashera. Jmenuje se „V pavučině“ a přináší další příběh z vesmíru Řádu, společenství založeného na cestování runsibly (mimoprostorovými „branami“) a víceméně řízeného sítí umělých inteligencí. Na tuto skutečnost upozorňuje již styl obálky, která svým řešením připomíná obálku „Stahovače“.

New York první poloviny devatenáctého století. Dřevěné předměstí hoří, lidé umírají, lovci otroků brousí chudinskými čtvrtěmi. A na vzdáleném jihu čeká na okamžik, kdy bude moci povstat a krvavě ovládnout svět, starý aztécký bůh Tlaloc. Stačí málo, v pravý čas obětovat holčičku, která mu byla při narození zasvěcena. Působivá románová prvotina amerického spisovatele Alexandera C. Irvina Hrsti jadeitu si díky nakladatelství Polaris našla cestu i k českému čtenáři.

Dobrodružné plavby po mořích fantastických světů jsou prvkem, který se ve fantasy objevuje v podstatě od počátku existence tohoto žánru. Britský autor Paul Kearney by se dal v tomto ohledu považovat za ostříleného mořského vlka, neboť hrdinové jeho knih (vzpomeňme na Hawkwoodovu cestu) se s mokrým živlem střetávají velmi často. Ve svém novém cyklu z atraktivního prostředí pirátů však Kearney zašel ještě dále – moře a lodě v něm hrají zcela zásadní roli.

Americký autor sci-fi nás bohužel 9.prosince opustil. Připomeňme si tuto výraznou osobnost žánru čtrnácti povídkami z Bláznivého vesmíru. Po desetiletích stále zůstávají nadčasovým dílem, při jehož četbě se budete bavit, smát, přemýšlet a v neposlední řadě obávat, že se Sheckleyho utopické vize vyplní.

Málokdo předpokládal, že se někdy dočkáme pokračování Ságy Sirionu, kterou v roce 2004 začalo vydávat nakladatelství Krigl. V komerčním spotřebitelském světě není moc místa pro tituly s malou kupní základnou. A nebudeme si nic nalhávat, první díl této ságy, Arsian, přes snahu autora přílišné nadšení u čtenářů nevzbudil. Druhý díl přesto vyšel, a to dokonce v lepší grafické a technické podobě. Nakolik se mu ale podařilo pokořit prokletí druhých dílů, to je otázka.

Nápadité! Vtipné! Překvapivé! To všechno jsou přívlastky, které by se daly použít pro povídky nedávno zesnulého amerického spisovatele Roberta Sheckleyho. Čtrnáct z nich vydalo ve sbírce Bláznivý vesmír nakladatelství Albatros v edici Karavana. A je to čtení, které by si milovníci klasické sci-fi rozhodně neměli nechat ujít.

V neobvykle krátkém intervalu se na našem trhu objevila další „Stounovka“. Nese název „Svatá válka“ a napsal ji Ďuro Červenák.

Sedmý díl Drakobijců, sborníku z literární soutěže O železnou rukavici lorda Trollslayera, je tady. Tentokrát s obálkou M. Fibigera získal tvář draka drsňáka. Je však takový doopravdy?