Vážení čtenáři, mám pro Vás dobrou zprávu. Andrzej Sapkowski se poslední rok neupíjel k smrti nebo neplaval v penězích po vzoru strýčka Skrblíka, nýbrž psal. Psal pilně, protože výsledek jeho práce má 594 stran a to budou následovat ještě dva další díly, na kterých právě pracuje. A právě o tom, jak se mi líbil díl první, Vás chci nyní informovat.

Před nedávnem jsem z akutního nedostatku čtiva odpovídajícího mé momentální náladě zalovil mezi staršími čísly Rodokapsů a vytáhl na světlo dobrodružný příběh Ken Wood a meč krále D´Sala od „George P. Walkera“ (Jiřího W. Procházky) z roku 1991. Obal tohoto čísla Rodokapsu (2/91.8) i samotný příběh (zabírající 62 „a kousek“ z celkových 80 stran tohoto čísla) skvěle dokreslují ilustrace Jana Štěpánka.

Před nedávnem se konečně objevilo na trhu nové (nezkrácené!) vydání Baldwinovy space opery Navigátor.

Je těžké stát se bohem! Dobře napsaná humorná fantasy z prostředí germánské mytologie.

Obrovským překvapením roku 2000 se stala prvotina tehdy neznámého Roberta Fabiana. Mariňáci sklidili ovace u kritiky i širokého čtenářstva a prodejní úspěch byl dokonce tak velký, že nakladatelství Straky na vrbě vydalo, na české poměry nepříliš často vídaný, dotisk. Na dlouhé dva roky se Fabian odmlčel. Celou tu dobu údajně pracoval na novém románu. Teď se na pulty našich knihkupců vrátil se svým 528 stran dlouhým výtvorem, který opět začíná lámat rekordy v počtu prodaných kusů.

Možná se Vám bude zdát, že psát o knize, jenž již byla recenzována, je zbytečné. Přesto však mám pocit, že mí slovutní kolegové Richard Klíčník a Boboking nevyřkli vše. Může to znít sice otřepaně, ale tahle kniha je jako vybroušený diamant. Dá se na ni pohlížet z mnoha stran a pokaždé je vidět něco jiného, neobyčejného. Iain M. Banks je totiž více než jen zručný řemeslník, on je vynikající spisovatel a to není v tomto žánru vůbec běžné. Neobvyklost románu však s sebou nese i možné problémy…

Již šestým, v pořadí předposledním, dílem pokračuje cyklus Margaret Weis a Tracyho Hickmana Brána Smrti. Opět se tedy vracíme do soustavy světů, kde právě celý příběh spěje k finále.

Jedním z děl, která nemohou zapřít inspiraci Tolkienovým Pánem prstenů, je i duologie Helská nístěj od Dennise L. McKiernana. Ač autor pro svůj čtivý příběh vytvořil vlastní svět a své postavy, nápadně však připomínají svět a postavy z jiné knihy…

Těžká planeta je souborem povídek, které vybral Isaac Asimov nejen pro jejich kvalitu, ale i proto (možná hlavně proto), že se týkají stejného tématu – přírodních zákonů přizpůsobených potřebám jednotlivých autorů. Povídky samotné pocházejí z různých období a řada z nich již neodpovídá současným vědeckým poznatkům, přesto jim jistá archaičnost neubírá na čtivosti a vtipu.

Další kniha, kterou jsem zařadil do cyklu “Naše staré kamarády nehodíme do smetí”, nám připomene jednu z výrazných postav americké sci-fi z počátku 20. století.