V Malé knižní řadě Poutník vyšla další conanovka. Je jí „Conan a Tygří amulet“ od Vlada Ríši. Případného zájemce upoutá obrázek Larryho Elmorea na obálce, který odpovídá ději knihy spíše duchem než obsahem. Vlastní příběh je úměrný zavedenému duchu conanovské literatury a ve své kategorii patří spíše k tomu lepšímu.

Polského spisovatele Andrzeje Sapkowského určitě není nutno nějak zvlášť představovat, vždyť prvního jeho povídka byla u nás publikována už před neuvěřitelnými deseti lety v časopise Ikarie. Od té doby si získal skvělé renomé a stabilně si drží pozici nejoblíbenějšího autora fantasy, samozřejmě až po božském J.R.R.Tolkienovi.

Před nedávnem vyšel nový svazek z řady „Časoválky“ od Simona Hawkea. Je nutno položit důraz na slovo „nový“, protože první svazek „Gambit Ivanhoe“ vydal Baronet v roce 1993, tedy před celými devíti lety. Kniha tehdy poutala velmi výstižným obrázkem na obalu, na němž rytíř ve zbroji pálí ze samopalu. Účelem následujícího textu je seznámit dnešní čtenáře s obsahem této již poněkud postarší publikace.

Po dlouhé době jsme se dočkali dalšího příběhu vojáků časoválek od Simona Hawkea. První díl vám představil Střelec, teď se podíváme na aktuální druhou knihu.

Pokud znáte jméno Jiří Kulhánek, určitě vaše oči zablikaly při pohledu na jeho nové dílko. Přece jenom od „Křížů“ už uplynul nějaký ten čas a stejně dlouho jste už nečetli jedním dechem, jak pravý český drsňák pobíhá po světě a při svištění kulek sebou mrská lépe než ryba ve vodě.

Slavný příběh britského spisovatele Philipa Pullmana nám přináší trochu jiný pohled na fantasy. Kniha je sice označována za dětskou fantasy a často srovnávána s Harry Potterem, ovšem je ještě více vhodná i pro dospělé čtenáře, než je tomu u slavnějšího konkurenta od Rowlingové.

Další díl ze série Mark Stone je tady! Svým obsahem potěší hlavně skalní scifisty, tuctoví konzumenti této řady si nejnovější příběh asi nevychutnají. Autor využil daných reálií pouze jako pozadí pro poněkud zběsilé dobrodružství, totálně se vymykající běžnému rámci.

Příběh „Ken Wood a meč krále D’Sala“ následovalo (s ročním odstupem) na stránkách Rodokapsu nové dobrodružství osvědčeného hrdiny. Na 64 stranách jsme mohli sledovat nové eskapády nezničitelného Kena Wooda, opět skvěle ilustrované Janem Štěpánkem (až na obrázek na obálce – odpovídá sice obsahu, ale jinak nic moc).

Před nedávnem se mi podařilo v antikvariátu sehnat Součkův „Případ Jantarové komnaty“, který je součástí řady Součkových „detektivek“, jako je „Případ ztraceného suchoplavce“, „Případ Baskervilského psa“ či „Případ čerta číslo čtyři“, na který bezprostředně navazuje. Jde o dílo, které svého času vyneslo autorovi obvinění z plagiátorství a zároveň se stalo jedním ze základních pilířů nejen naší, ale i polské ufologie.

Jakmile jsem viděl, že Janny Wurts u nás vydala další knihu, docela jsem se na ni těšil. Pán Bílé bouře se mně hodně líbil, takže jsem čekal knihu na určité úrovni. A i když jsem slyšel od jiných lidí spíše záporné komentáře, stejně jsem si ji přečetl.