Slavný příběh britského spisovatele Philipa Pullmana nám přináší trochu jiný pohled na fantasy. Kniha je sice označována za dětskou fantasy a často srovnávána s Harry Potterem, ovšem je ještě více vhodná i pro dospělé čtenáře, než je tomu u slavnějšího konkurenta od Rowlingové.

Další díl ze série Mark Stone je tady! Svým obsahem potěší hlavně skalní scifisty, tuctoví konzumenti této řady si nejnovější příběh asi nevychutnají. Autor využil daných reálií pouze jako pozadí pro poněkud zběsilé dobrodružství, totálně se vymykající běžnému rámci.

Příběh „Ken Wood a meč krále D’Sala“ následovalo (s ročním odstupem) na stránkách Rodokapsu nové dobrodružství osvědčeného hrdiny. Na 64 stranách jsme mohli sledovat nové eskapády nezničitelného Kena Wooda, opět skvěle ilustrované Janem Štěpánkem (až na obrázek na obálce – odpovídá sice obsahu, ale jinak nic moc).

Před nedávnem se mi podařilo v antikvariátu sehnat Součkův „Případ Jantarové komnaty“, který je součástí řady Součkových „detektivek“, jako je „Případ ztraceného suchoplavce“, „Případ Baskervilského psa“ či „Případ čerta číslo čtyři“, na který bezprostředně navazuje. Jde o dílo, které svého času vyneslo autorovi obvinění z plagiátorství a zároveň se stalo jedním ze základních pilířů nejen naší, ale i polské ufologie.

Jakmile jsem viděl, že Janny Wurts u nás vydala další knihu, docela jsem se na ni těšil. Pán Bílé bouře se mně hodně líbil, takže jsem čekal knihu na určité úrovni. A i když jsem slyšel od jiných lidí spíše záporné komentáře, stejně jsem si ji přečetl.

Vážení čtenáři, mám pro Vás dobrou zprávu. Andrzej Sapkowski se poslední rok neupíjel k smrti nebo neplaval v penězích po vzoru strýčka Skrblíka, nýbrž psal. Psal pilně, protože výsledek jeho práce má 594 stran a to budou následovat ještě dva další díly, na kterých právě pracuje. A právě o tom, jak se mi líbil díl první, Vás chci nyní informovat.

Před nedávnem jsem z akutního nedostatku čtiva odpovídajícího mé momentální náladě zalovil mezi staršími čísly Rodokapsů a vytáhl na světlo dobrodružný příběh Ken Wood a meč krále D´Sala od „George P. Walkera“ (Jiřího W. Procházky) z roku 1991. Obal tohoto čísla Rodokapsu (2/91.8) i samotný příběh (zabírající 62 „a kousek“ z celkových 80 stran tohoto čísla) skvěle dokreslují ilustrace Jana Štěpánka.

Před nedávnem se konečně objevilo na trhu nové (nezkrácené!) vydání Baldwinovy space opery Navigátor.

Je těžké stát se bohem! Dobře napsaná humorná fantasy z prostředí germánské mytologie.

Obrovským překvapením roku 2000 se stala prvotina tehdy neznámého Roberta Fabiana. Mariňáci sklidili ovace u kritiky i širokého čtenářstva a prodejní úspěch byl dokonce tak velký, že nakladatelství Straky na vrbě vydalo, na české poměry nepříliš často vídaný, dotisk. Na dlouhé dva roky se Fabian odmlčel. Celou tu dobu údajně pracoval na novém románu. Teď se na pulty našich knihkupců vrátil se svým 528 stran dlouhým výtvorem, který opět začíná lámat rekordy v počtu prodaných kusů.