Z Krajiny tieňov: Temný svět za závěsem z jemného přediva hranic toho našeho

O čem vlastně člověk může s jistotou povědět, že je to to ONO? To reálné, čeho se může bez problému dotknout za pomoci všech svých smyslů, čímž by potvrdil materiální skutečnost něčeho, co existuje v určitém čase na určitém místě, zrovna jako on sám? Co když je to ovšem pouze iluze vytvořená Krajinou stínů k ošálení nedokonalého lidského vnímání?

Debutující slovenská spisovatelka Naďa Vojteková ve své povídkové sbírce s přísliby hrůz znějícím názvem Z Krajiny tieňov, vydaným v luxusní knižní podobě vydavatelstvím Hydra na sklonku roku 2022, vstoupila na bojiště hororové fantastiky ozbrojena vlastním grimoárem obsahujícím tu nejtemnější a nejnemilosrdnější magii z jiného světa.

Úvodní povídka Z Krajiny tieňov je prologem, který čtenáře seznámí s konceptem celé povídkové sbírky, přiblíží mu osudy postavy Valérie a obsah tajemné knihy, jež se jí značně podezřelým způsobem dostane do rukou.

Hladné jazero vypráví příběh Toma, jenž se vrací domů, aby se v klidu připravil na zkoušky. Jeho nejoblíbenějším místem je již od dětství nedaleké jezero, které mu v dětství málem vzalo život. Současně mu poskytlo nejmagičtější zážitek celé jeho existence. Jestli dívka v jezeře byla jen kouzelným přeludem, nebo drsnou předzvěstí zlověstného se co nevidět dozví na vlastní kůži.

Vyprávění o Netvoru vycházející ze starých slovanských bájí skrze ústa staré ženy okouzlí sluch malé holčičky Nany natolik, aby se jej vydala do zasněžených hor hledat – a s ním i svou záchranu.

Zberateľ úsmevov je sériovým vrahem, vybírající si své oběti podle přísných pravidel. Vždy se jedná o mladé a bezbranné dívky. Právě při vyhlédnutí nejnovější oběti ví, že půjde o jeho mistrovské dílo. Co by se také mohlo pokazit.

Být označena za Dievča číslo jedna je veliké privilegium. Nevede k němu žádná snadná cesta, natož potom nějaká zkratka. Dívka číslo tři již skrze bolestivé tresty pochopila, že její Pán to s ní myslí dobře a ona mu je ochotna sloužit celým svým tělem i duší. Dokonce sní o tom, že se z ní zanedlouho stane Dvojka, a pak, jaké by to bylo štěstí, i Jednička. Vše se ovšem zkomplikuje s novou dívkou v kleci.

V příběhu Kufor se snaží Dan dostat i přes nepřízeň počasí co nejdříve domů, neboť obdržel velice znepokojivou a chaoticky neurčitou zprávu o otcově nehodě. Již na nádraží potkává podivně staromódně oblečeného podezřelého muže s velkým stejně nemoderním kufrem. To ještě netuší, že po nástupu a rozjetí vlaku to začne být opravdu zlé.

Povídka Matka začíná ztroskotáním po ne úplně zdařilém útěku. Ale před čím vlastně? Mladá žena, která se v bolestech probouzí a nepamatuje si ani své jméno, natož aby si pamatovala jméno prapodivného tvora, jenž ji tiše zpovzdálí stráží, musí aktivovat všechny své skryté rezervy, aby si rozpomněla. Postupně. Pomalu. Bolestivě.

Požierač líčí osud Adama, chlapce z bohaté rodiny, který se rozhodl, že jediným možným řešením jeho těžkostí je útěk od rodiny, od života, který do té doby bezstarostně v hojnosti žil. Vše se zkomplikuje ihned na samém začátku jeho plánu.

Ilustrace z knihy – autor: Elena Vatrushkina

Večný paradox provází Tima když za sychravého počasí spěchá na pravidelné víkendové setkání se svými přáteli v jejich společné klubovně. A jako vždy jde pozdě. Když přichází k cíli své cesty, začínají jej přepadat chmurné myšlenky, které se jen potvrdí, jakmile do klubovny vstoupí. Po jeho přátelích není nikde ani vidu ani slechu. A dveře, které vždy zamykali, jsou odemčené.

Ruka je nechtěný nález v potemnělém parku, který najde mladík mířící za zábavou s kamarády. Věru není dobré nechat volný průchod své mladické zvědavosti.

Posol z Krajiny tieňov se odehrává ve vězeňském bloku s nejpřísnější ostrahou, kde má právě noční službu dozorce Filip. Díky kamerovému systému má celý blok jako na dlani, včetně cely nejbestiálnějšího pedofilního vraha Boba, přezdívaného ‚Vrah andílků‘. To, čeho nebyla schopna dosáhnout pozemská spravedlnost, jistě zmůže spravedlnost nepozemská, kterou s sebou přináší tajemná návštěva.

V epilogu Záver se čtenář vrací spolu s Valérií k posledním stranám knihy Z Krajiny tieňov, jejíž přečtení ji rozhodně nějakým způsobem pozměnilo a poznamenalo. A to rozhodně ne v tom dobrém slova smyslu.

Kromě Valérie totiž trochu pozmění i samotného čtenáře, pokud se nechá ovládnout velice sugestivními slovy plnými hrůzostrašné imaginace, kterými vypravěčka Naďa Vojteková nade vší pochybnost vládne přímo bravurně. Její fantazie a dar mísit s hororem ostatní žánry fantastiky v poměrech přímo alchymisticky vyvážených je až dech beroucí. Rozhodně se jedná o autorku, jejíž dar vyprávění si najde velké množství čtenářů, a to i ne primárně těch hororomileckých.

Navíc kniha svým menším formátem a provedením v pevné vazbě přímo láká k tomu, aby se stala čtenáři společníkem kdekoliv, kdykoliv, a to i opakovaně. Už samotná obálka, na níž je tematicky vyfotografovaná sama autorka, situovaná do role minimálně jedné z postav svých příběhů, chytí za srdce a to jak muže, tak i ženy. Uvnitř následně čtenáři vyrazí dech přímo geniální ilustrace vítající před každým jednotlivým příběhům od talentované výtvarnice Eleny Vatrushkiny.

Ryze poutavou předmluvou s množstvím zajímavých informací o knize i autorce dílo obohatil spisovatel Anton Stiffel.

Naďa Vojteková: Z Krajiny tieňov

Vydala: Hydra,2022

Jazyk: slovenština

Počet stran: 296

Obálka: Daniel Fiala, Dušan Kozák, Thu Tran Kozák, Elena Vatrushkina

Ilustrace: Elena Vatrushkina

Vazba: pevná/vázaná bez přebalu

Cena: 25€ / 550 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď