Je zima až praští. Kopce jsou bílé jako kosti. Voják ale dobře ví, že kosti ve skutečnosti nejsou bílé, jsou nažloutlé, bledé jako zkvašené mléko, šedavé jako plíseň na ztrouchnivělém dřevě. Jejich barva je v dnešní době každému dobře známá, stejně jako pach hnijícího masa. Přišel konec světa. Věk nenávisti. A ti, kdo ještě vzhlíží každé ráno k nebi, jsou prokletí.

Do Rilondu, města poznamenaného válkou se skřety i strašlivým řáděním draka, přicházejí dva bývalí dobrodruzi. Z divočiny, jež jim poskytla útočiště, je vylákala ztráta toho nejcennějšího, co kdy v životě měli. V cestě jim stojí nevědomí, vlastní strach i děsivé tajemství, které si nepřeje být odhaleno. Avšak ani přisluhovači temných bohyň nedokáží hraničářku a válečníka zastavit v jejich zoufalém pátrání. Vždyť kdo je hrozivějším nepřítelem než rodič bojující za své dítě?