Pyšní-li se nějaká kniha ověnčením proslulými cenami Hugo, Nebula či Locus, resp. oceněním pro nejlepší žánrový titul Německa, Španělska a Itálie a je-li její autorka členkou Síně slávy žánru science fiction, nositelkou Ceny Roberta A. Heinleina a nejnověji i Velmistryní žánru, může čtenář očekávat v podstatě jen dvojí: daný titul je buď naprostá bomba žánrové literatury – anebo totální úlet.

Sergej Lukjaněnko má mezi tuzemskými čtenáři skvělé jméno, každá jeho další kniha tedy v rámci našeho oblíbeného žánru patří mezi nejočekávanější zboží na trhu. Největší zásluhu na tom má samozřejmě Hlídková série, Lukjaněnko je však spisovatelem, který se nebrání převlékání kabátků. Své čtenáře si nachází i ve zcela jiných subžánrech – od fantastiky pro mladistvé přes space opery po kyberpunk. Dokonalý literární chameleon.

Ačkoli začíná léto a každý se těší na teplé dny i noci strávené pod širým nebem, přece jen se nabízí i další zábava, která nás má nalákat do stinných prostor kin a domovů. Mohli bychom ji nazvat přímo ďábelským svodem. Protože ať už na nás útočí z filmových pláten, monitorů či stránek knih, je těžké odolat.