Conan, tohle jméno je ve světě fantastiky pojem. Stejně tak jméno jeho tvůrce Roberta E. Howarda. Toho využívají spisovatelé, kteří se snaží na mistrovo dílo navázat. A jak už to tak bývá, někdy se jim to daří hůře a někdy lépe. Do jaké z těchto kategorií patří dílo z pera Andrewa J. Offutta?

Jiří Kulhánek si přečetl Božskou komedii od Dante Alighieriho a pak napsal svou vlastní verzi. Oproti renesančnímu básníkovi příběh značně vyšperkoval a podrobně rozvedl důsledky, které jedna taková nevinná výprava může mít.

19. století. Dobrodružství číhalo za každým rohem, Evropa zápasila s “břemenem bílého muže” a gentleman si mohl zajet do Indie s úmyslem postřílet padesát tygrů, aniž by mu šli po krku krom dravých šelem i ochránci přírody. A také se psalo. Rozvláčně, pomalu, důkladně. O trochu jiném chápání světa a úlohy páně spisovatelovy nemluvě.

Ondřej Neff se novým románem pokusil rozvířit vody humorného hororu. Vybral si celkem nosné téma – v Evropské unii se schyluje k obnovení trestu smrti a stát vypisuje rekvalifikační kurz na pozici kata. To by v tom byl čert, aby se u toho čtenář nepobavil…