Historie fantastiky je dlouhá a pestrá, navíc díky totalitnímu režimu, který u nás po čtyřicet let panoval, je z velké části našimi vydavateli nezmapovaná. Knihy Rusů Borise a Arkadije Strugackých však u nás vycházely i za komunismu. Je to celkem překvapivé, protože na svou dobu psali velmi odvážně, až jim byla režimem přiřknuta pozice disidentů.

Nad středními světy, mezi něž patří i naše Země, mají moc dva Domy – na jedné straně Dům života, jemuž vládne Osíris, na straně druhé pak Dům smrti a jeho pán Anúbis se šakalí hlavou. Když tento přikáže svému bezejmennému služebníkovi vraždu Prince, který býval tisícem, nemůže Osíris zůstat sedět se založenýma rukama, a proto pošle svého syna, ptačího boha Hóra, aby bezejmenného předběhl a Prince zabil sám. A Princ? Ten se pokouší pokořit Stvůru Která Naříká Nocí.

Maggie Stiefvaterová se svým vlkodlačím románem Mrazení loni dokázala, že romantika pro děvčata nemusí nutně znamenat ufňukanou hrdinku, srdceryvné výlevy, a stovky stránek popsaných prázdnými slovy, zatímco skutek utek. V Mrazení autorka naopak naservírovala poetický příběh, v němž se romantika dávkovala v decentních porcích a ze kterého se leckteré citlivější duši zpotily oči. Příběh, který by výtečně obstál sám o sobě, jenže v módě jsou ságy, takže před sebou máme dvojku s názvem Váhání.

Opisované udalosti v tejto knihe sa naozaj stali. Mená osôb a miest sme zmenili, aby sme ochránili šesticu Lorienčanov, ktorí sa ešte vždy ukrývajú. Berte to ako prvú výstrahu. Mimozemšťania existujú. Niektorí nás chcú zahubiť. … a do kelu!

Brazílie – země fotbalu, volejbalu, capoeiry, nekonečných telenovel, karnevalů v rytmu samby, prostituce a vysoké kriminality, kultu krásy a transvestitů. Jenže jako skoro každá latinsko-americká země má i ona pochmurnou otrokářskou minulost. A jak může vypadat její budoucnost? O tom všem vypovídá román Brasyl Iana McDonalda, který, jak to vypadá, úspěšně zahnízdil na našem knižním trhu.