Fenomén smrti fascinoval lidstvo odnepaměti. Kdo z vás by netoužil nahlédnout za oponu onoho světa, aby zjistil, co je „tam“? Čeká nás po cestě světelným tunelem ráj? Nirvána? Strašlivá Gehenna? Nebo snad mají všichni ateisté pravdu a smrt je definitivní konečná? Na tuto otázku jednou každý z nás dostane konečnou odpověď. Smyslem našeho bádání je prozkoumat zemi mrtvých dřív, než se do ní sami, tentokrát definitivně – vydáme. Francis Razorback (Smrt, ta velká neznámá)

O mezilidských vztazích se píše v knihách často. Vlado Ríša vytvořil antologii, ve které tento jev posunul o něco dále. Nechal autory vyprávět nejen o vztazích mezi lidmi, ale hlavně mezi lidmi a roboty. Jak se s tím spisovatelé poprali?

Hlavní hrdina románu, Timothy Archer, je episkopální biskup. Muž víry, která však není konzervativní a neměnná. Archer neustále hledá, znovu a znovu definuje svůj pohled na svět a Boha. Jeho cesta je plná pochybností a neustálého ztrácení, ale i nalézání. Cesta, kterou sledujeme prostřednictvím vzpomínek jeho snachy Angel.

Co se asi stane, když člověk někdy a nějak zemře? Na tuto otázku se snaží odpovědět všichni, možná proto, aby věděli, do čeho jdou. Peklo je jedna z oblíbených destinací mrtvých duší, které se nacházejí v různých obměnách snad v každé známé kultuře a stávají se také oblíbeným motivem spisovatelů, jež čtenáře zavádějí do různých verzí pekel. Jasutaka Cucui ve své útlé knížečce s všeříkajícím názvem Peklo představuje vlastní verzi toho, jak asi vypadá posmrtný život.

Vesmírná stanice v blízkosti stabilní červí díry, to nemusí být zrovna výhra. Jistě, strategické výhody jsou značné a obchodní možnosti nezměrné, ovšem jsou zde i negativa. Celý sektor je přinejlepším neklidný, místní obyvatelstvo není z vaší přítomnosti úplně nadšené a to, co přiletí z druhé strany červí díry, může být stejně tak nový spojenec, jako smrtelně nebezpečný nepřítel…