O Leonardu Medkovi je známo, že píše trochu jinak než jeho kolegové zabývající se stejným žánrem. Po přečtení jeho nejnovějšího románu „Stříbrný šíp“ si však musím položit otázku, zda „jinak“ opravdu znamená „lépe“. Je Medkova nová kniha opravdu dílo posunující žánr fantasy v našich krajinách o kousek dále, jak píší jistí nejmenovaní recenzenti, anebo je to trochu jinak?

Tak jsme se vcelku brzy dočkali pokračování Zlodějčiny hry, která se většině čtenářů líbila. Druhý díl se asi stane pro většinu trošku překvapením a kdo ví, jak budou navazovat další tři knihy, jež nás bezpochyby čekají…

Netradiční, překvapivá, rusofilní, klasická i předvídatelná… taková je kniha u nás zatím nepříliš vydávaného, na východě však již pevně zavedeného autora převážně znepokojující hard SF (u nás sbírka s fantasy-zavádějícím titulem Vlkodlak). Podívejme se nyní zblízka na žánrově těžko zařaditelný počin jménem Běsova tvář, který zdánlivě klestí cestu slovanské fantastice u nás, ale jehož tematický záběr je, jak uvidíme, mnohem širší.

Po letech čekání si zase můžeme přečíst dílo Velmistra žánru sci-fi. Nakl. Triton připravilo román z paralelních světů, který obsahuje všechny klasické prvky Simakovy dílny.

Clive Barker opět překvapuje, přestože od něho nic jiného ani čekat nelze. Zatímco loni se mohl český čtenář seznámit s jedním z jeho prvních velkých románů – Utkaným světem, letos vyšel román značně novější. A také značně odlišný.

„Stříbrný šíp“ je příběhem jedné dlouhé a krvavé války za nezávislost vedené dívkou – válečnicí z nutnosti – a její značně různorodou družinou. Leonard Medek tentokrát hraje na strunu tradiční fantasy ve smyšleném světě s klasickými fantasy proprietami, přesto originálně.