Solomon Kane

Howardovské filmové projekty jsou snad prokleté. Přitom to začalo tak slibně. Barbar Conan Johna Milliuse je jednou z nejlepších filmových fantasy všech dob a jeho mladší bratříček (a vlastně i sestřička) jsou dnes brány jako prototypická béčka, která jsou místy tak špatná, že je prostě musíte vidět a bavit se u nich znova a znova. Jenže pak přišel Kevin Sorbo a další projekty, když už se objevily, vždy časem vyšuměly…

…a najednou je zde Solomon Kane. Film, který už byl nějaký ten pátek natočený, ovšem dlouho nemohl najít distributora, který by se za něj postavil. Film, který okamžitě po začátku traileru slibuje, že noční můra jménem Kull „bude zapomenuta“ Dobyvatel. V koprodukci zemí, do kterých byste to snad ani neřekli, a s tváří Jamese Purefoye…

Solomon Kane je rozený zabiják a pro nějaké to zlato neváhá páchat hrozné věci, zvláště když na ně doplatí jen hnusní pohané či odbojná posádka. Jenže každá kosa jednou padne na kámen. Ten Solomonův měl podobu posla samotného Satana, který si přišel pro jeho duši. Některé věci prostě změní váš náhled na život a vůbec. Solomon se zřekl násilí a odebral se do odlehlého kláštera. Z něj je však vypuzen a zaplete se do řádění černokněžníka Malachaie a především záchrany jedné nevinné dívky a možná i vlastní duše…

To by byl děj a my můžeme vyvodit dva závěry. Primo: je to film hrdý na všechna klišé, která použije a vůbec je neskrývá. Secundo: Howardův Kane to tedy není. Literární předobraz našeho hrdiny neměl jinou motivaci k potírání zla než tu, že si to žádalo jeho přesvědčení. Netrpěl sebemenšími pochybnostmi o svém údělu, o své duši. Byl to prostě Solomon Kane, puritán a ryzí fanatik. Na což byl jeho stvořitel hrdý a měl proč. Ta postava se mu povedla.

Oproti tomu filmový Kane, to je napravený zmetek, který v sobě těsně pod povrchem skrývá zvíře a jeho rodokmen sahá spíše do osmdesátkových béčkových akčňáků. Odtamtud ostatně jakoby se vyplazilo i těžké rodinné trauma, což je tedy fuj, ale stejně tak i sympatické stříkance krve, usekané hlavy, přibíjení na kříž, vypálené oči a další lahůdky. A to už je fajn.

Protože takový by Howard měl být. Sice by bylo ideální, kdyby se masakrovalo jen ve jménu unesené Meredith, případně pro kořist a stranou se nechalo veškeré mudrování o marnotratném synáčkovi, ale nechť. Postava ani zápletka úplně howardovská není, ale vyznění ano. Bassettův Solomon Kane dokonce místy připomíná fantasy verzi posledního Ramba. A to znamená jediné: fanoušci by měli zbystřit a vzít kina útokem.

Pravda, nedozvíme se, že „England is a warzone“, ale moc nechybí. Nedostane se nám rozstřílení protivníků kulometem zblízka, ale nástup Kanea kdesi v severní Africe je taky fajn, stejně jako jeho zakončení výslechů (dojde na dva a poznáte a stojí za to). No a James Purefroy sice nemá povislý koutek úst, ale charisma má také na rozdávání. Pravda, takový ultra borec jako Marcus Antonius (seriál Řím) to tentokrát není, ale když vezmeme v úvahu, jaké mu dává scénář možnosti zde a jaké v produkci HBO, nezbývá než smeknout.

A to se v podstatě stylizuje jen do podoby tuhoše, jakým by chtěl být někdy každý chlapeček: zabíjení je hračka, neexistuje pochybnost o tom, kdo pohodí čí useknutou hlavu do bláta a mrvy a většina jeho replik je buď plná opovržení či stěží ovládané zuřivosti. Ano, nový mistr v cedění hlášek skrz zaťaté zuby je zde. James I. Sveřepý z rodu Purefroyů.

K osmdesátkám mimochodem odkazuje ještě jedna věc: nepříliš vyumělkovaná choreografie soubojů, která je ovšem o to zábavnější. Ze zbraní cítíte, že to nejsou žádné ladné věcičky pro souboje v zasněžené zahradě, ale těžké mrchy na vytrhávání střev, drcení zubů a kostí a šmelcování mozků. Proti tomu by Howard nic nenamítal.

Ani proti tomu, že dobrá ocel rozseká každého nadpřirozeného zmetka, pokud je vedena rukou odvážnou. Stejně jako proti tomu, že celá Anglie je jeden velký hnusný deštivý a sychravý flák bohem opuštěné země, kde na každém rohu narazíte na vypálenou vesnici, pohanskou léčitelku, pěkně mstivou čarodějnici, hrad ověšený lebkami či kostel plný něčeho na způsob upírů…

Což je mimochodem jedna z nejlepších scén nejen filmu, ale vůbec i roku. Ctitelé pana Howarda si tady mohou odškrtnout hned několik potenciálně známých pasáží, ostatní si zase třeba vzpomenou na Červenákova Báthoryho a jeho anabázi v jednom mlýně… V podobných chvílích je Solomon Kane opravdu howardovským filmem.

Po většinu zbylého času je pak zběsilou řežbou, která sice nejprve napíná co to dá, ale pak se už se nezastaví, a ke které hraje přesně ta hudba, co ji čekáte, a režisér občas vytáhne nějaký malý povedený trik – třeba když se Kane konečně vydává za Meredith a ve výborně nastříhané sekvenci je nám ve zkratce představeno jeho třídenní pátrání, po němž zůstávají pouze mrtvoly.

A samozřejmě, v duchu dávných vzorů padne i nějaká ta hláška. Třeba když Kane dovede své bojovníky do hradu, kde vyrůstal, což „hodně věcí vysvětluje“. Nebo by bylo libo Marka Vašuta? Je zde, je za padoucha a dostane to sežrat. Co chtít víc?

No, možná triky, namítne někdo. A tady je třeba si přiznat, že to nejlepší je v traileru. Zbytek, především v kině na velkém plátně, nestojí za zlámanou grešli. Zjevení Satanova Sekáče i závěrečná bitka s ohnivým démonem bolestně dokazují, že peněz nebylo nazbyt. Jenže triky nejsou všechno.

Důležité je, že Solomon Kane má atmosféru hustší než londýnská mlha, nebezpečně perfektního Purefroye, neutuchající tempo a přesně tu dávku brutality a krutosti (dostane se i na podříznutého chlapce), která se od filmu podle Howarda tak nějak čeká. Plus pár hezkých odkazů třeba na již zmíněného Conana.

Nejsou zde žádné velké myšlenky, některé věci jsou nebezpečně blízko trapnosti (a pořád se nemohu zbavit dojmu, že Marcuse bez masky mohl hrát Vašut a nejen že by se ušetřilo za líčení, ale navíc by to vypadalo i děsivěji…), ale je to zábava a splněný sen, kterému prominete hodně, protože takovéto filmy se už netočí.

A to je dobře. Být jich víc, smějeme se jim a nevážíme si jich, takto si je naopak vychutnáme do poslední vteřiny perfektních titulků… Tak snad se se Solomonem ještě někdy setkáme a třeba se rozhoupou pořádně i další zatím spící projekty…

VERDIKT:

Film, který někde v zadní uličce vykuchal Umění a pořádně si to užil, načež vám o tom zážitku ještě nadšeněji povykládá. Možná byste utekli, ale je tak odzbrojující a hlavně s ksichtem Jamese Purefroy, že to vzal čert a možná si dokonce do té uličky skočíte také kopnout. Čas od času je to třeba.

Boris Hokr (redaktor)

boris.hokr@fan­tasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

7 komentářů

  1. Chybka
    Dobrá recenze, zase jsem si příjemně početla, jen jedna drobná oprava: James Purefoy, nikoliv Purefroy ;-).

  2. Hm, to mi ani nenapadlo, ako sa scény v kostole a mlyne podobajú. Ešte šťastie, že Báthory vyšiel skôr, než sme ten film vôbec videli, inak by ma niekto obvinil z plagovania. 🙂

  3. Plagovanie
    No, já tu scénu bral jako ryzí howardovinu, a fakt ještě v souvislosti s Kanem, už před filmem, takže kdybys chtěl, tak to obvinění ještě sepíšem 🙂

  4. Je to moc pěkné béčko, o tom žádná. Jen trošku lituji, že v ní nevystupuje můj oblíbený Puritán. ;)Kanem mi Howard dokázal, že byl opravdu génius akční fantastyky. Kde Conan zuřil a roztínal, byl Solomon navenek vždy ledově klidný, s matematickou přesností prováděl rychlé a úsporné akce svým dlouhým rapírem – prostě školený mistr španělského meče. Vždycky jsem si přál vidět to dobře zinscenované, ale na to asi filmaři nemají ty správné lidi…Proto jsem vlastně rád, že filmový Kane dostal do rukou těžší zbraně, takže to, co s nimi provádí, vypadá lépe, než kdyby se filmaři drželi rapíru z knižní předlohy.

  5. Souhlas
    Recenze pěkná film taky. Vřele doporučuju.

  6. Fantazie!
    Fantastická recenze!!!Přesně vystihuje moje pocity!Na Solomonovi jsem byla již 2x a dnes se chystám potřetí do letného kina,v té tmě a chladu bude zážitek jistě ještě působivější!A když nastydnu,to nevadí…TU CENU RÁDA ZAPLATÍM! 🙂

  7. Re: Fantazie!
    Ahoj Markéto,koukám že se potkáme téměř pod každou recenzí na našeho božského Solomona :o))Tahle moc dobrá recenze mě taky znovu navnadila na další shlédnutí mistra meče Kanea, samo že ve fulhd verzi. Pokolikáté? Fakt nevím, nepočítám to…..

Zanechat odpověď

Solomon Kane

Solomon Kane. Další z hrdinů bez bázně a hany, stvořený fantazií Roberta E. Howarda. Vysoký, štíhlý a vždy neúplatně čestný puritán. Hrdina, který se dá zařadit do druhé poloviny šestnáctého století –……

Solomon Kane. Další z hrdinů bez bázně a hany, stvořený fantazií Roberta E. Howarda. Vysoký, štíhlý a vždy neúplatně čestný puritán. Hrdina, který se dá zařadit do druhé poloviny šestnáctého století – do doby objevitelských cest, legendárních mořeplavců a jejich obchodních i plenitelských úspěchů. Známý svět rostl; Cotéz objevil a vyhladil Aztéky, Pizarro Inky, Hernando de Soto dosáhl Mississippi. Kus světa zůstával však stále neznámý a terra incognita lákala další a další dobrodruhy. Rovněž šlo o dobu náboženských půtek. Roku 1572 zemřelo ve Francii pro víru na padesát tisíc Hugenotů, ve Španělsku byla na vrcholu krutovlády inkvizice. Prostě věk fanatiků. Solomon Kane putuje bez oddychu po světě a rapír propůjčuje pouze silám dobra. Bojuje s piráty a překupníky, trestá zloděje, únosce a vrahy. Za přítele má afrického čaroděje, jenž se dokáže převtělovat do živých i mrtvých. Za unesenou anglickou šlechtičnou procestuje dva kontinenty a nezalekne se ani upírů či přízraků mrtvých. Je mužem na svém místě… Nuže, vydejte se v jeho stopách!

Na AMAZON.COM hodnotí čtenáři na 90%.

Obsah: Lebky mezi hvězdami Pravá ruka zkázy Rudé stíny Chřestění kostí Ďáblův hrad Černí jezdci smrti Měsíc lebek Jediná skvrna na duši Bratrstvo bukanýrů Pahorky mrtvých Jestřáb z Basti Návrat sira Richarda Grenvilla Křídla ve tmě Kročeje uvnitř Děti Ašúrovy Návrat Solomona Kanea

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď