Pokud budete trávit Vánoce s lidmi, kteří se na vás jakožto na fana dívají trochu podezřele a nechápou ty vaše záplavy knížek, seriálů a her a neustálé ježdění na cony, nechte je přečíst si tento exkluzivní návod, který zajistí klidné a pohodové svátky oběma stranám.
Tak už je to konečně tady. Poslední neděle ve světě, jak ho známe. Zbývá jen pár dní do osudového 21. 12. 2012, kdy svět padne. Někdo tomu možná pořád ještě nevěří, někdo tomu možná jen nechce věřit. Někteří se dlouhodobě připravují. Někdo právě prochlastává poslední peníze, někdo šel poprvé do bordelu, koupil si aspoň jednou v životě růžové Pedro a udělal velkou bublinu, zvolil komunisty, pouští si Bílou orchidej… Čas se naplnil a já cítím, že bych také měl své věci aspoň trochu uspořádat.
Vánoce jsou za rohem a mnozí z nás si stále lámou hlavu, čím potěšit své blízké. Dárky s žánrovou tematikou by přitom neměly chybět – a to jak v případě, že obdarováváte někoho fantastikou již infikovaného, nebo jí nepolíbeného (osvěta musí být). A nemyslete si, že máte na výběr jen knížky, DVD či lístky do kina! Redakce FP dala dohromady pár tradičních i netradičních tipů. Řídit se jimi nemusíte, ale snad vás pobaví. 🙂
Poslední dobou se zdá, že americké blockbustery se až moc spoléhají na „wow“ efekt a scénáristé někde chrápou po včerejším mejdanu, místo aby psali inteligentní scénáře. S láskou pak člověk vzpomene na filmy, které kromě, na svou dobu vymakaných, triků nabízely i dobrý příběh.
Čas od času stojí za to zvednout zrak k noční obloze a zahledět se na hvězdy. Třetí listopadový týden ovšem přinesl kromě oslav, demonstrací a dalších obvyklých tanečků provázejících výročí Velké Listopadové Sametové Revoluce rovněž smog a inverzi, takže toho – alespoň ve větších městech – na nočním nebi moc vidět nebylo. Nicméně i tak si stojí za to si připomenout dvě astronomická výročí, připadající na uplynulý týden, na které se trochu zapomíná.
S pravidelnými rubrikami je potíž. Čtenáři je mají rádi, ale v jejich vydávání existuje spousta proměnných, které pevné datum publikace často mění v nedostižnou metu. Proto jsme pyšní, že v redakčních úvodnících, geniálním to nápadu mého zástupce Pepy Horkého, se nám daří víc než 100% – od neděle 25. 12. 2011 byl pro vás nový článek připraven každý týden, a jednou vyšly dokonce dva. A to už je pořádná kupa témat a námětů. Jejich cesta od prázdného Wordu na stránky FP je však mnohdy trnitější, než to vypadá…
Už je to tak, jak zpívá Záviš. Myšák koupil Lorda ze Sithu za 4,05 miliardy dolarů, stařík Lucas si vydělal na doživotní zásobu prostitutek na důchod a my obyčejní, spokojení konzumenti máme poměrně velkou naději, že v příštích dílech velkého příběhu nebude další retardovaná přerostlá žába. Jsou na místě obavy, nebo oslavné orgie? Dokáže Disney se značkou Hvězdných válek naložit s citem? A co na to Timothy Zahn?
Vím, že nic nevím, tak zní moudrá poučka z Platónovy Obrany Sokratovy, kterou si volně zparafrázuji: Čím víc jsem toho viděl, tím víc vím, kolik jsem toho ještě neviděl. Tenhle pocit (snadno převoditelný i do roviny literatury), roste a bují, a hned zkraje vás musím upozornit – jak jej jednou máte, nikdy se ho nezbavíte.