Hledání ztracených lidí. Takový už je úděl soukromých detektivů. Pokud ale hledáte někoho, kdo je nezvěstný devět měsíců, nemůžete čekat zázraky. Nebo ano?

Spolupráce několika spisovatelů je u fantastických příběhů celkem běžná, ačkoliv ne vždycky bezbolestná. Někdy se tým pere s organizací práce, jindy je potřeba pofoukat ublížené ego (to když vám někdo ukradne zásluhy) a ještě jindy to jde skoro samo, i když by to nikdo nečekal. Následující výčet přináší jen skromný výběr knih, na nichž se takové kolektivní psaní podepsalo – a to dost různorodě.

Rčení „Kdo ohlídá hlídače?“ jistě znáte. Kniha Podfuk Janet Evanovich a Lee Goldberga se však nese v duchu hesla „Kdo okrade zloděje?“ Nevěřte ničemu, co vidíte, protože VŠECHNO může být jen dobře nastražená past, která vás v momentě, kdy sklapne, odřízne od bankovních účtů i veškerého dalšího majetku.

Základní otázka pro příznivce žánrové literatury: Jak vůbec definovat fantastiku? Běžně tohle slovo používáme, když chceme pojmenovat sci-fi, fantasy a horor tak nějak souhrnně – a myslím, že v tom žádný bordel není. Tak ho pojďme udělat! Stačí otázku trochu poopravit: Jak fantastiku definují odborníci?

Český rozhlas dvojka uvede zbrusu novou adaptaci Čaroděje Zeměmoří. A nejen to – hru si bude možné po odvysílání po omezenou dobu poslechnout zdarma.

Varování: Toto není obecný návod, jak psát recenze, leč mé subjektivní doporučení, čemu se při recenzování vyhnout. V okruhu f/sf se již několik let pohybuji a na recenze hledím trojím pohledem: očima čtenáře, který si podle textu vybírá knihy, očima autora, zvědavého na závěry pana kritika, ale také očima recenzenta samotného, a následující úvahu jsem psala s jistou nadsázkou.

Rádi vám na FantasyPlanet píšeme o detektivkách. Protože víme, že je máte rádi. A víme to, protože je máme rádi taky. Detektivky přeci jen patří mezi žánrové literatury, ty „naše“ žánry – fantasy, sci-fi, horor či komiks – pak mnohdy nemale ovlivnily a ovlivňují nadále.

Kariéra genealoga vypadá na první pohled nudně – přehrabování se v archivech, zkoumání náhrobků a sepisování rodokmenů. Jefferson Tayte však zjistí, že i v této profesi může jít doslova o krk.

Epigonů velkého Arthura Conana Doyla je mnoho. Desítky spisovatelů se snažily navázat na jeho nejslavnější dílo – sérii se Sherlockem Holmesem, nejlepším detektivem na světě (Batman promine). Někteří méně, jiní více úspěšně. Jak se to podařilo Lindsay Fayeové v její prvotině?