Asi se začnu bát vlastního počítače. Listopadová XB-1 totiž v různých formách vypráví o splynutí stroje a živého tvora – nejčastěji samozřejmě člověka. A obrazy jsou to lehce znepokojivé…
Asi se začnu bát vlastního počítače. Listopadová XB-1 totiž v různých formách vypráví o splynutí stroje a živého tvora – nejčastěji samozřejmě člověka. A obrazy jsou to lehce znepokojivé…
V Toy Story jsme se dozvěděli, že jakmile nedáváme pozor na naše hračky, začnou spolu mluvit a dokonce řešit osobní konflikty plné zášti a soupeření. Nyní se díky dalšímu animovanému veledílku – Raubíři Ralfovi – můžeme přesvědčit, že je tomu podobně s postavičkami z videoher, které nemusí tolik zajímat pozornost lidí, jako spíš jejich předem daná a neměnitelná úloha.
Z obálky nejnovějšího čísla časopisu na nás zírá agresivně a drsně vyhlížející, ale zároveň vizuálně „cool“ ďáblík, naznačující vpravdě děsivé pocity pramenící z témat říjnového vydání – sestup do pekel, přehled krutostí nebo prostě zkáza světa tak, jak jej známe. Jestlipak autoři vymysleli nějakou originální apokalypsu?
Temná obálka zářijové XB-1 předesílá příběhy odehrávající se v blízkém i vzdáleném kosmu, kde jsou cesty hlavních hrdinů většinou velmi nesnadné. Zapomeňte na cestování Enterprise první třídou – tady jde do tuhého a cesta do neznáma může být přinejlepším problematická, přinejhorším drastická. Inu, pohodová pouť by jen těžko zplodila zajímavé čtení…
„Snad sis nemyslela, že tahle hlídka byla opravdu poslední?“ zeptal se Anton Goroděckij své dcery na konci předchozí knihy. No, Lukjaněnko své čtenáře neujišťoval nadarmo. Nyní si i národ upíra Vítězslava Hrubína může přečíst nový příběh ze světa Noční a Denní hlídky s názvem… Nová hlídka! Rychle jsem se do knihy pustil s nadějí, že obsah bude nápaditější než název.
Pokud bych měl na první pohled odhadnout, co spojuje povídky v srpnovém čísle časopisu, řekl bych, že jsou to značně neobvyklé názvy. Po přečtení však tuzemský scifista objevuje příběhy o vztahu mezi utlačovanými a jejich utlačovateli, což vytváří o několik řádů kvalitnější zápletky, než tomu bylo v předchozím vydání.
Ve světě, kde křesťanská víra byla od počátku spojena s jedním mocným kouzlem a lidská srdce si rozdělili Vykupitel a Sestra, se možná schyluje k počátku nové éry. Marcus, hledaný levoboček samotného panovníka Říše, již brzy bude disponovat schopností nechat zmizet cokoliv, co se mu zamane, a zároveň se dostat k zapomenutým pokladům lidstva. Jestli se jedná o nového Vykupitele, to bude záležet na víře každého člověka. Zatím ani jeho nejbližší přítel, zloděj Ilmar, neví, co si má vlastně myslet.
Různorodost textů nové XB-1 je vysoká. Společné téma se hledá poměrně těžko, ale zřejmě by se dalo říci, že většina z nich vypráví o překročení nějaké nebezpečné hranice. Stejně jako v předchozím čísle zde nacházíme čtyři zahraniční povídky. Jeden z domácích příspěvků je natolik dlouhý, že se do červencového vydání dostaly pouze dvě české povídky.
Všichni tušíme tu nepříjemnou skutečnost, že superhrdinové, jakkoliv úžasní, jsou v zásadě hrozně směšný koncept. Proto už nás dneska nezaujmou ani tak klasičtí komiksoví strážci spravedlnosti, jako jejich verze žijící normálními (případně perverzními) životy. Misfits z britské stanice E4 od Howarda Overmana to ilustrují úžasně – superschopnosti zde získá parta asociálů na veřejně prospěšných pracích.
Námětem zahraničních povídek poslední XB-1 jsou rodina, vzpomínky. České příběhy zase vyprávějí spíše o šílenství či prostě nenormalitě. Lidem univerzálně blízká témata; a jak je vidět, zpracování těchto obecných základů vede k některým zajímavým otázkám o budoucnosti, případně neobvyklým ztvárněním známého světa obohaceného o fantastický prvek.