Ačkoliv jméno Marie Domské rezonuje literárním světem už nějaký ten pátek, její romány začaly vycházet teprve nedávno. Navíc se málokterému autorovi povede, že by jeho první dva komerčně vydané romány byly zcela odlišné – epická fantasy Sivá krev a psychologické sci-fi Nejasné hranice jsou doslova dva odlišné vesmíry. Takže – palba otázek za tři.. dva.. jedna…
Diplomacie. Křehké umění balancovat na hraně. Jenže když náhoda postaví do rolí diplomatů lidskou ženu a mimozemské monstrum až příliš podobné „hrdinovi“ populárního hororového filmu, může být cesta k porozumění a překonání vzájemných bariér ještě mnohem trnitější.
Svět Warcraftu je celosvětově zatraceně populární, a tak se nelze divit, že knih a komiksů s touto tematikou vychází velké množství. Jenže těch dobrých je opravdu málo – a mezi jedny z těch opravdu podařených se řadí i Válečníci Azerothu, sborník kratších komiksových povídek představující hrdiny známé, zásadní i ty méně známé. Nahlédněte pod pokličku událostí hýbajících celým světem Warcraftu!
Hellraiser Cliva Barkera je bez přehánění kultovním dílem, i když za mnohé vděčí i své filmové adaptaci. Na další román z tohoto univerza si pak čtenáři museli počkat bezmála třicet let – a ještě skoro o deset déle na jeho překlad do češtiny. Vyplatilo se čekání? Jsou Šarlatová evangelia pekelně dobrá, nebo je čeká zatracení?
Pche, nazvat novou sérii Opovrženíhodný Deadpool jenom proto, že upovídaného žoldáka už nebavilo kamarádit se s Avengers? Nebo proto, že se rozhodl zavraždit svého kámoše Cablea? To je přece život, tak co je na tom sakra opovrženíhodného? No počkejte až jednou udělá někdo komiks podle vašeho života, jakpak se asi bude jmenovat?!
Činu Song je legenda. Radost z toho ovšem nemá – jeden z nejslabších hráčů ve hře, otloukánek s přezdívkou „nejslabší zbraň lidstva“, přívěšek, který ostatním lovcům vyšších kategorií spíše překáží a zbytečně zaměstnává léčitele. Jenže účty se neptají, a tak Činu živoří, a čeká, že se něco změní. A jeho šance přijde!
Již podruhé se v sérii o Alcatrazovi Smedrym pouští Brandon Sanderson na pole young adult literatury. Nejen, že přináší pokračování příběhu o pátrání mladého okulátora po svých rodičích, ale zároveň přináší i lekci o psaní všem, kteří milují příběhy.
Na knihu Přemysla Krejčíka Rochus bychom se mohli vyptávat opravdu dlouho – je totiž plná různých motivů a drobných či výraznějších zápletek, u kterých vás napadne jaký k nim má autor asi vztah či zda s nimi má zkušenost. A tak naše palba otázek pokračovala a nebohý autor odpovídal a odpovídal, až se z něj kouřilo jako z jeho oblíbené kávy (na kterou jsme se ale zeptat zapomněli).
Rochus byl pro mě první knihou, kterou jsme od Přemysla Krejčíka přečetl – a působil na mě tak trochu jako zjevení. Hned mě začaly napadat „otázky, které bych autorovi rád položil“ – a naštěstí sem dostal šanci to udělat, protože autor se rozhovoru nebránil. To totiž ještě netušil, co ho čeká!
Bavilo by vás cestovat po světě, fotit a psát články na svůj blog? Naše firma hledá právě vás! Ale máme v hledáčku i jiné, nebojte, a ti také čekají, až zmáčknete spoušť. Ne, ne tu u fotoaparátu. Takže – máte zájem?