Jsou zpátky. On, vyčouhlý puberťák žijící jenom s otcem, ona, malá blonďatá sladká holčička žijící s maminkou a otčímem, policistou. Dave Lizewski a Mindy McCreadyová. Jenže my dychtivě čekáme hlavně na eskapády jejich vyhoněných alter eg, která, když se proderou na povrch, rozpoutají tu pravou zábavu. Nářez a Zabijačka jsou taktéž zpátky. Provolejte slávu, nebo schovejte svý zbabělý zadky někam do temnoty.
Teda páni! Jak tam ti roboti s těmi Kaiju zametali! Bum a prásk a pak robot sek a říz a Kaiju řev jak hrom a bum bum! Ne, máte pravdu. Takhle by to nešlo. Honem zavírám dýchavičně nadšené dítě v sobě tam, kam patří, a zkusím vám vylíčit, jak to tedy dopadlo, když malý kluk v těle mexického režiséra dostal pořádný pakl peněz, aby si mohl veřejně hrát prastarou hru „na roboty a příšery“.
Je mi asi dvanáct, třináct let a se spolužákem Davidem prcháme k nim domů na kratičkou přestávku mezi normálním vyučováním a odpoledkou. Jeho maminka, vlídná a velmi sečtělá paní mi půjčuje velkou pevnou černou knihu s přebalem, na které je šedočervený obrázek velmi smutné, snad až vyplašené dívky a rudým nápisem vyvedené její jméno. Carrie. To byla moje první audience u pana Krále.
V roce 2151 startuje z doků u Země první loď s warpem 5, imatrikulací NX-01 a vznešeným jménem Enterprise. Tahle loď konečně dává pozemšťanům možnost se vykolébat dál než za sluneční soustavu a začít s tím pravým, nefalšovaným průzkumem na vzdálenosti, které byly doposud jen nesplněným snem.
Dětským říkankám málokdo dopřává valné pozornosti, veršíkům s dávno zapomenutým základem, kterými se v současnosti akorát vyhánějí neposlušné děti spát. Jenže i takový Gotham tu stál dávno před Batmanem a bude stát dávno po něm, město s domy které pamatují průmyslovou revoluci i světové války, mají ve stěnách zakódované hříchy a ctnosti svých obyvatel, jsou prosáknuty příběhy. I takové město jako je Gotham má právo na své městské legendy. Nebezpečné a možná ne tak úplně z říše pohádek.
Hej ty! No na tebe mluvím! Můžeš si laskavě zapauzovat tu hru, aspoň na vteřinu odložit joystick a vnímat mě? Děkuju. Mám pro tebe něco zajímavého. Ne, nová hra to není, sorry. Je to komiks. Já tě vidím, už zase pošilháváš po té obrazovce. Můžeš mi věnovat ještě pár vteřin, než tě propustím zase kydlit příšery nebo porazit FC Horní Dolní? Myslím, že se ti bude líbit, je přesně o tak vášnivém pařanovi , jako jsi ty. Je mu asi tak deset a říkají mu Kid Paddle.
Frankovi přibude do pasu další štempl, protože výlet do Afghánistánu je prostě in. A navíc se starý mazák potká s pár známými. Nejen s nepřáteli, ale i přáteli. Starý známý z Vietnamu, stará známá z New Yorku a dva staří známí z akce okolo Suhdeku. Středobodem punisherovského univerza bude teď hlavně generál Zacharov, persona nosící přezdívku, která dala název celému příběhu.
V rámci uvedení nového startrekovského filmu se nelze nedotknout opět akademických debat ohledně faceliftu třídy Constitution. Papírových modelů USS Enterprise a jejích následných evolucí je na internetu velké množství, já jsem si vybrala pro ultimátní souboj mezi starým a novým dva freečkové modely od stejného autora – Rolanda Havrana aka Rawena. Takže tu máme třídu Constitution v nikterak makabrózním měřítku a navíc je to hezké a české.
„Zabili, zabili, synéčka z Gothamu,“ broukal si asi Grant Morrison, když psal scénář k tomuto batmanovskému příběhu. Temného rytíře nezlikviduje tělesná bolest, případně jeho blízkých, či odebrání majetku, nebo demolice jeho rodinného sídla, ale absolutní, drtivé psychické KO, které rozseká jeho osobnost na maličké cáry, které pak vítr rozfouká daleko široko. A teď se v Gothamu objevil někdo, kdo si myslí, že je tento konečný úder schopen provést.
Jonathan Archer a jeho NX-01 čeká po zničení Kobayashi Maru dlouhá cesta domů, o to strastiplnější, že válka s Romulany je již bez debat na spadnutí. Ostatní členové Koalice planet se k přímým útokům staví velice zdrženlivě, choulostiví vůči telekapturačnímu romulanskému systému. A navíc celé Koalici ukazuje záda jeden z nejsilnějších spojenců v celém seskupení.