Jako dalšímu jsme se podívali na zoubek místnímu samozvanému dentistovi, Jiřímu Sivokovi. A zjistili jsme, že tu nejsme jediní, kdo plánuje rozhovor o Bizarropolis!

Jako dalšímu jsme se podívali na zoubek místnímu samozvanému dentistovi, Jiřímu Sivokovi. A zjistili jsme, že tu nejsme jediní, kdo plánuje rozhovor o Bizarropolis!
Při naší procházce ulicemi Bizarropolis jsme narazili na dalšího obyvatele tohoto města plného bezuzdé fantazie. Našim zvídavým otázkám tentokrát neunikl Ivan Adamovič, což je dost vzácný host!
Vážení čtenáři,
není to zas tak dávno, co jsme psali o první české antologii žánru bizarro – Bizarropolis. Tohle pomyslné město ukrývá třináctku obyvatel-autorů, a my vám ve spolupráci s editorkou celého projektu, Kristinou Haidingerovou, nabízíme sérii rozhovorů. A protože jeho povídka knihu otevírá, nemůže být prvním vyzpovídaným nikdo jiný než Petr Boček.
Vítejte ve viktoriánské době. Máme elektřinu, plynové osvětlení, železnice, kanalizaci a staví se londýnské metro. I tak muže stále vytáčí představa žen čtoucích romány, ovšem ženy-spisovatelky, to už je věc naprosto nesnesitelná… A přesto se jich našlo dost, které se nepodřídily společenskému nátlaku a rozhodly se psát děsivě dobré povídky.
Fantazie je prý nekonečná. Čtenáři beletrie často říkají, že do knih utíkají před nástrahami soudobého světa. Velmi populární je v tomto směru fantasy, sci-fi a hororová literatura. Ale fantastická literatura může sloužit nejen jako únik, nýbrž i trefně glosovat současnou situaci.
Edice Zrnka temnoty nakladatelství Golden Dog nabízí od roku 2021 milovníkům hororu kratší texty domácích i zahraničních autorů. Čtvrtým z těch, jejichž jméno v našich luzích a hájích nejspíš doposud nikdo neznal, je americký spisovatel irského původu Kealan Patrick Burke s jeho Kyselými bonbony.
Sourozenci Isarell s Bastienem už spolu pár dobrodružství prožili. Teď se však mají společně vrhnout do dalšího nebezpečí, které vyžaduje bojovníky s velkým srdcem a porcí odvahy. Není však tahle mise jen výsledkem dvorních intrik a nejdou na jistou smrt?
I letmá představa toho, jak by svět mohl vypadat po zničující nukleární válce, je sama o sobě více než mrazivá. Obzvláště v dobách, kdy mezi světovými mocnostmi vládne eufemisticky řečeno jisté tíživé napětí. Zde se dere do popředí úvaha, jestli přežít něco takového je vůbec možné brát jako výhru. Každopádně by platilo, že nejcennějšími přeživšími by se bezesporu stali technicky vzdělaní a zkušení lidé.
Trilogie Kristýny Sněgoňové s městy v oblacích v hlavní roli byla Světem v bouři uzavřena. A to bychom nebyli my, abychom nepoložili autorce několik zvídavých dotazů!
Zatímco svět se svět před záplavou mimozemských příšer uchýlil do měst v oblacích postavených na vysokých pilířích a izolovaných před vším zlem (kromě toho vlastního, vnitřního), svět „tam dole“ se nezastavil. A nyní je naděje na záchranu blízko. Jenže znáte to to: poslední krok bývá tím nejobtížnějším.