Čím by byl Vesmír ve své nekonečnosti bez piva? Nejspíš vůbec ničím! Jelikož se jedná o archeologicky prokázaně nejstarší nápoj lidstva, je zcela zjevný jeho neskutečný význam v lidské historii. A co teprve v kombinaci s tvořivou myšlenkou, v níž se tento lahodný nápoj přenese do širých vesmírných dálav budoucnosti, anebo do fantaskních světů tvořených či ovládaných pradávnou magií?
Když se řekne démon, patrně si představíte běsa, který se vyžívá v šíření zla mezi smrtelníky, posedlého možností získat pro peklo novou smrtelnou duši. No jo, pracovní stereotyp si to od nich žádá, ale v každé práci se najdou flákači. Démonovi lenivého založení se pak může dostát ostrého napomenutí a výzvy, aby už konečně začal něco dělat. Pak najednou zjistí, že už nemá k dispozici pekelnou věčnost, nýbrž ostrý pracovní termín. Honem se musí začít věnovat svému řemeslu, byť u toho působí spíš jako pekelník ve stylu českých pohádek. A to rozhodně není jediný motiv, který našinci bude v roztodivném románu Čarokámen od Henryho H. Neffa povědomý.
Rezkin neznal celý svůj život nic jiného tvrdý výcvik. Ovládá vše, co se může na bitevním poli hodit: boj všemi možnými zbraněmi, léčitelství i travičství, špionáž, dvorní etiketu… Zkrátka, dokonalá zbraň. Jenže pak se dostal mezi obyčejné lidi. A rychle se ukáže, že tenhle mladík rozhodně nebyl připraven úplně na vše.
Občas se nám na Fantasy Planet podaří kapitální úlovek srovnatelný s fotkou lochnesky nebo piknikem s mimozemšťany. Tentokrát jsme si dovolili vytáhnout na chvíli z jeho introvertní bubliny Petra Rušeba, autora knihy Světelné (k)roky – protože když se jeho kniha dostala na longlist v prestižní ceně Magnesia Litera, určitě musí člověk s trochou té mediální pozornosti počítat. A tak jsme ho pomučili pár všetečnými dotazy…
Lukáš Vavrečka je nejen skvělý autor, ale také zkušený editor. Má za sebou antologii Hlubiny města (Epocha), kterou sestavil s Kristýnou Sněgoňovou, a také antologii povídek z venkova Osiřelo dítě. Ta vyšla v roce 2024 pod nakladatelskou značkou Kalibr. Tato antologie se vyznačovala nejen společným tématem venkova, ale také tím, že do ní přispěli nejen autoři společenských a krimi románů, ale také autoři a autorky fantastiky. Nejinak tomu je i u v podstatě volného pokračování s názvem Dlouhé stíny, které vyšlo nedávno.
Máte pocit, že jet natáčet videa do strašidelného domu je fajn nápad? Dvojice středoškoláků ho měla, a byl to poslední nápad v jejich životech. A tak je tu čtveřice jejich spolužáků, která se rozhodne vzít vyšetřování do vlastních rukou. Takže vzhůru za řešením záhady, protože duchové přece neexistují, že ne?
Luciférovka je přesně ten typ knihy, který se tváří jako odpočinková jízda, ale mezi démonem, paragrafem a pintou dobře vychlazeného piva vám stihne připomenout i to, že lidský život nemá jen cenu, ale i váhu. Petr Brožovský servíruje plzeňský koktejl humoru, akce a advokátního pekla s takovou lehkostí, až má člověk chuť zhasnout svět, rozsvítit lampičku a prostě číst. A když už vám to radí sám autor, byla by skoro škoda odporovat.
S editorem polsko-českého sborníku Poslední výstřel Leošem Kyšou jsme mluvili nejen o jeho antologiích, ale i psaní a jeho budoucnosti. A schválně, tipnete si podle které z jeho knih se chystá seriál?
Leoš Kyša aka František Kotleta je v české (a dávno už nejen fantastické) literatuře silná karta. A když se rozhodne spojit své editorské síly s Jakubem Ćwiekem, podobně známou postavou polské literární scény, lze očekávat opravdu zajímavé věci. Výsledek? pořádně macatá povídková sbírka, ve které řádí ti nejlepší autoři z obou stran česko-polské hranice.
Teprve druhá americká stopa na českém trhu od Nathana Ballingruda je hrou na ‚co kdyby‘. Co kdyby se lidé dostali na Mars už na sklonku devatenáctého století? Co kdyby tam založili kolonie? A co kdyby se Země zničehonic odmlčela?