Minulý rok jsem napsal pro vydavatele mnoho posudků na knihy z žánru military sci-fi a chuť zažrat se do knížky, kde létají kulky, granáty a rakety jak na běžícím páse byla po delší době opět veliká. Takže jsem neváhal a Rudou mezí prolétl silou protitankové střely.

Série Agent JFK se uchytila a šestý díl je na světě. Tentokrát není samostatný, ale tvoří první polovinu delšího románu. Autoři JFK také zvedli počet stran knížky, díky čemuž v tomto díle najdeme i krátkou povídku jako bonus.

Musím přiznat, že už první svazek ze serie knih s popravčí upírů Anitou Blakeovu Provinilé slasti se ucházel o přední místa v mé soukromé hitparádě „Oddechovka roku“ a nezklamal mě ani druhý díl. Je libo hrdinku drsnou jako šmirgl, stopové množství erotiky a bonusovou porci roztahaných střev? Laurell Hamiltonová to vše servíruje zručně a bez průtahů.

Máme tady další knihu od známé autorky. Obě její předchozí se prokázaly jako velmi kvalitní fantasy tituly, které svou atmosférou lehce uchvátily mnoho čtenářů nejen v naší malé zemičce.

Recenze originálu.
Populární spisovatel Andrzej Pilipiuk neustále udržuje vpravdě stachanovské pracovní tempo: letos mu vyšly již dvě knihy, a další dvě se chystají. Ten, kdo přijme hrdinské rozhodnutí živit se jen psaním, se prostě musí hodně otáčet. Kniha, o které dnes budu psát, dokazuje, že to naštěstí nemusí být nutně na úkor kvality.

Opět se vydáváme na dálnici. Ne na obyčejnou dálnici. Tahle má v sobě kouzlo, které nás k ní táhne. Již počtvrté se pohroužíme do hloubky lidského utrpení a touhy. Do míst, kde na svém trůně vládne smrt.

Neil Gaiman je umělec mnoha zájmů. Začínal jako novinář, na přelomu osmdesátých a devadesátých let se zařadil po bok nejslavnějších komiksových scénáristů, poté získal popularitu čtenářů a uznání kritiků za několik románů. V novém tisíciletí pronikl do americké televize a píše scénáře pro snímky na stříbrném plátně. Všechna tato umělecká média střídá a nyní přišel na řadu nový román.

Bylo, nebylo, za časů mladých let sci-fi, kdy zbývalo nepoužitých nápadů nepřeberně, se mezi progresivnějšími autory ujal jistý I. Asimov hned s několika zásluhami najednou. Dvě největší byly zřejmě tyto: poskytl nový pohled na roboty v budoucnosti a popsal zhroucení galaktické civilizace, kterou měla zmírnit věda vynalezená mužem, jemuž lidé buďto nevěří nebo jeho ideje pokládají za nebezpečné. Asimovovi nic nebránilo sjednotit oba nápady do jednoho světa, jejž dále rozvíjí Jiří Dobrylovský.

Valašský vojvoda Vlad Ţepeş „Narážeč“ – či spíše legenda o upíru Drákulovi, Ţepeşově posmrtném alter egu – se od vydání Stokerova románu stal vděčným objektem zájmu zástupů romanopisců a filmových tvůrců. Třebaže se upírská tematika stále těší značné popularitě, musí autor, který chce zaujmout veřejnost, uvyklou záplavě upírských snímků, tomuto tématu dodat něco navíc. A podle ohromujícího úspěchu románu Historička v zahraničí by se zdálo, že Elizabeth Kostove se tento kousek podařil.

Na počátku léta vydalo nakladatelství Triton v edici Trifid sborník pěti novel s názvem Legendy české fantasy od současných českých autorů fantasy. Všechny práce mají společnou návaznost na již publikované autorské cykly. Sborník sestavil Ondřej Jireš, výtvarného provedení se zhostilo šest známých českých ilustrátorů SF.