Děj nové knihy Jany Rečkové je velice těžké popsat, jelikož celá kniha je napsána zvláštním lyrickým způsobem. Příběh je rozdělen jako opera či divadelní hra. To znamená, že místo kapitol je tu předehra, první a druhé dějství a dohra, přičemž první a druhé dějství obsahují ještě menší příběhové oddíly či jakési epizody.
Válka duší skončila, ale Krynnem stále zmítají boje. Elfská říše Silvanest už neexistuje, nahrazena minotauří kolonií, Ambeonem. Na trůnu v Nethosaku sedí nový císař, jehož černí Ochránci mají podporu v magii Předchůdců. Veškerý odpor v říši je rozdrcen. Poslední naděje vzbouřenců, Faros, bojuje se svými osobními démony. Když se mu však neočekávaně dostane podpory od bohů, kterých se zřekl, právoplatný dědic povstává proti překážkám zcela skutečným i neskutečným. Na Farosovy síly, ženoucí se k sídelnímu městu, dopadá záplava ohavností… a vynucuje si pozoruhodný rozhodující souboj s odpornými uzurpátory.
Kobayashi Maru je v podvědomí startrekovských fanoušků zakotvena hlavně jako hlavní hrdinka nevyhratelného testu na Hvězdné akademii, který přelstil mladý James T. Kirk. Jak to ale bylo s nákladní lodí doopravdy, proč vůbec musela čelit klingonskému nájezdu a jak dopadla v reálu, to jsou otázky, na které dostaneme odpověď v prvním česky vydaném příběhu z univerza Star Trek: Enterprise.
Multiversum se změnilo. Ovládl je démonický padouch a ochránci starých pořádků nedobrovolně zkoumají kořenové systémy rostlin. Všichni – až na jednoho. John Francis Kovář má jiný cíl: uchlastat se. Na hlavu Miroslava Žambocha tedy dopadl nelehký úkol. Sebrat střepy, po kterých právě přestal JWP dupat svůj x-hawkovský rock´n´roll, a slepit milého ex-agenta zase dohromady.
Život byl vážně skvělý. Z ušlápnutého účetního jsem se stal Lovcem monster, zabránil jsem mimozemské invazi, zachránil svět a zasnoubil se s dívkou svých snů. Pak mi ale fanatický vůdce Svaté církve dočasné smrti na dvorek vysypal dodávku plnou zombie, na slovíčko zaskočila má upíří tchýně a Úřad pro kontrolu monster mě informoval o menším nedorozumění, kvůli kterému si tříkilometrový mimozemský hlavonožec myslí, že jsem ho loni pošimral atomovkou, a chce se mi za to pomstít. A jako bonus mi UPKM přidělil celodenní ochranku v podobě zvláštního Frankse, který ze mě kdysi málem vymlátil duši a nemůže se dočkat, až se mě něco pokusí zabít. A tak jsem se kvůli federální vládě změnil z Lovce monster v návnadu na monstra. Jenže tenhle červ na háčku je po zuby ozbrojený a neprodá svou kůži lacino.
Duchařské povídky jsou předstupněm hororového žánru a zároveň žánrem samy pro sebe. Na konci 19. a začátku 20. století horor vznikal a příběhy z této doby nám nabízí výběr Henryho Jamese.
Živí mrtví jsou jednoduše fenomén. Pokud o tom snad někdo pochybuje anebo poslední roky strávil na expedici v Patagonii, měl by asi nejprve začít článkem kolegy Rabyniuka, který mu osvětlí, jak se věci mají. My ostatní víme své. Zombie už na naše mozky s úspěchem útočí ze stránek komiksů, z televizních (ehm, počítačových) obrazovek a nejnověji také z knižních stránek. Naděje, že jejich úder bude méně zdrcující, než ve výše zmíněných případech, se přitom jeví jako chabá. Stačí totiž říct jen dvě slova: Robert Kirkman…
Mimořádně poutavá sága Vznešení mrtví je jedinečnou směsicí tolkienovské fantasy a upířího hororu. Nyní se tato epická fantasy soustředí na mladou učenku Wynn, která bez pomoci Magiery a Leesila pokračuje ve své temné pouti – pronásledovaná silami temnoty.
Jsou knihy, kde je základním stavebním kamenem příběh, a knihy, jejichž hnacím motorem je akce. Magnólie a démon patří do té druhé kategorie. Přesně podle toho, co dnešní čtenáři fantasy chtějí: akce, napětí, humor, magie.
Pohyblivá města, nesená na ramenou obrů. Obrovské diamantové mozky velikosti světů. Zhmotnělí technologičtí bohové, inteligentní lode, kvantové technologie, díky kterým je možné téměř úplně všechno. Věznice dozorované umělými inteligencemi se zálibou v sociálních simulacích. A jeden zloděj, jedna válečnice a jedna ztracená paměť. A jeden debut finského autora, který se nebojí kráčet ve stopách velikánů.