Jiří Kulhánek – Vládci strachu

Když se mi do rukou dostala prvotina tohoto předního českého autora, znal jsem už jeho styl „nešetřeme mrtvolami“ a „dobrý nepřítel je mrtvý nepřítel“ (což se Patejlovi vymstilo…), veděl jsem ho jeho fascinaci střelnými i jinými zbraněmi, o jeho posedlosti motorkami a hrdiny, které jedna (dvě, tři, osm, deset, sto…) dávka z ručního samopalu UZI jen příjemě po ránu naladí…

Lynn Flewelling – Zrádcův měsíc

Dočetl jsem to asi před půl hodinou, takže to mám ještě pěkně v krvi a můžu vám říct, o co go. Mimochodem, předem můžu říct, že to přečtete rychle. A ne pro to, že by tato knížka byla krátká, prostě se to velice pěkně čte. (Já sem to měl za dva dny jak nic).

Jiří Kulhánek – Divocí a zlí – Temný prorok

Předem říkám, že od Kulhánka jsem četl všechny romány a nejsem žádný ignorant českého trhu. Jirka píše osobitým stylem, někdy sice pomalu vyšinutým, ale pořád čtivým, takže kdo ho ještě nečetl, kupte si aspoň „Vládci strachu“, je to jenom jedna knížka a hned budete vědět, na čem jste. I když „Cesta krve“ je o něco lepší.

Terry Brooks – Shannarův druid

Řeknu vám, že jsem musel celkem hodně vzpomínat, abych si vzpomněl na předešlý díl. Prakticky vzato, první díl se točil okolo Para Ohmsforda a získání magického meče a tento jenom kolem Walkera Boha při hledání Černého elfeínu. Jsou tam asi tak 3 kapitolky, aby nám připomněl, že existují i bratři Ohmsfordovi, ale to je tak vše.

1 371 372 373 374 375 388