Nespoléhejte se na to, že se vám už nic zlého nemůže
přihodit.

Úvodní kniha hororové trilogie Dana Simmonse.

Znáte Gouverneta Finka? Pěnkavku Goweryho? Toho vyjednavače z města Parag na řece Moldava, Pěnkavku z regentství Boioheim? Známého spolupracovníka Ogredda Orlosupa? Nejlepšího muže, který kdy nosil bílý prapor vyjednavačů? Toho, který nosil rudé pončo se holubicemi? Ne? Tak to je chyba.

Tento fantasy román si na FantasyPlanet jistě zaslouží druhou recenzi. Ne, že bych s tou předchozí nesouhlasil, to ne, ale rád bych se s vámi podělil o své zážitky vlastními slovy.

Tak už je tady třetí díl Kronik Černé legie. A hned na začátek je třeba říci, že je ještě lepší než jeho předchůdci. Nakladatelství Brokilon tuto knihu vypustilo na knižní trh před vánocemi nedlouho po dvojce – Tyranově stínu. A Bílá Růže by se v záplavě fantasy knih rozhodně ztratit neměla.

Když se mi do rukou dostala prvotina tohoto předního českého autora, znal jsem už jeho styl „nešetřeme mrtvolami“ a „dobrý nepřítel je mrtvý nepřítel“ (což se Patejlovi vymstilo…), veděl jsem ho jeho fascinaci střelnými i jinými zbraněmi, o jeho posedlosti motorkami a hrdiny, které jedna (dvě, tři, osm, deset, sto…) dávka z ručního samopalu UZI jen příjemě po ránu naladí…

Videssos – svět magie – se nepodobal rodnému Římu Marca Scaura. Ale Marcus záhy poznal, že politika a intriky jsou tu úplně stejné jako doma – zákeřné a smrtelně nebezpečné!

Nemožné se stalo skutečností! Poslední díl na světě.

Tak se Laser přece jen držel inzerovaného edičního plánu – nu, alespoň z části – a vydal třetí část třetího dílu série Trůn z dračích kostí.

Předem říkám, že od Kulhánka jsem četl všechny romány a nejsem žádný ignorant českého trhu. Jirka píše osobitým stylem, někdy sice pomalu vyšinutým, ale pořád čtivým, takže kdo ho ještě nečetl, kupte si aspoň „Vládci strachu“, je to jenom jedna knížka a hned budete vědět, na čem jste. I když „Cesta krve“ je o něco lepší.