Znáte Hitchcockovo Psycho? Zbytečná otázka. A co Roberta Blocha? Už věcnější dotaz. Málokdo dnes ví, že scénář jednoho z nejkultovnějších filmů nevznikl v hlavě žádného hollywoodského scénáristy, nýbrž jako novela o 139 stranách z pera amerického spisovatele Blocha.

Azurka, drakie, která miluje vodu, odjíždí s rodiči na dovolenou. Je to zároveň jakýsi test, zda dokáže žít mezi lidmi a neprozradit se. Jenže ani takovýhle úkol se neobejde bez problémů, kdy hrdinka při nehodě zachrání dívku a zároveň potká kluka, který však nepatří mezi drakie. Právě tenhle okamžik Azurce zamíchá životem víc, než původně čekala.

Šestnáctiletá Liv Silberová miluje záhady a dobrodružství, což se hodí, protože se neustále stěhuje v rámci celého světa. Jejím nenovějším bydlištěm je Londýn – město plné záhad – a navíc se bude Liv stěhovat do starého viktoriánského domu, ke kterému jako bonus dostala dva nevlastní sourozence. Nudný život to tedy rozhodně není, a aby toho nebylo málo, přihodí se ta věc se sny…

Miroslav W. Štěpánek je (relativně) novým jménem na knižním trhu. A protože má za sebou dlouhou řadu povídek, rozhodl se pustit se do své první literární prvotiny. Jeho debutové dílo, Lcf. Company: Odpadlík je rozhodně velmi nadějným začátkem.

Madeleine Rouxová ve své knize zavádí čtenáře do prostředí psychiatrické léčebny, která za svými dveřmi skrývá děsivou minulost. Pokusy, které tu byly vykonávány na pacientech, zůstaly navždy skryty. Přichází chvíle, kdy do města přijíždí Dan Crawford, aby tajemství odhalil.

Po přečtení téhle knihy se můžete jít tak akorát opít (a nemusíte být zrovna ženská). Kdo se ale nebojíte se svým oblíbeným hrdinou prožít také chvíle úzkosti, pochybností a bezmoci, a nejen okamžiky, kdy je úžasný borec, třetí díl Mycelia si rozhodně užijete do sytosti.

Mezi dějem Zrození planety opic (2011) a letošního Úsvitu planety opic uplynulo 10 let. Postavy se tak nachází ve značně rozdílných situacích a na lidské straně se ansábl dokonce kompletně vyměnil. Částečný vhled do téhle mezery nabízí „oficiální prequel“ k druhému filmu, Ohnivá bouře od Grega Keyese.

Možností, jak nahlédnout autorovi pod pokličku, potažmo do hlavy, není mnoho. I když se tomu dotyčný aktivně nebrání, jsou zájemci odkázáni na střípky informací rozesetých v rozhovorech, komentářích, nebo velmi vzácných autorských čteních. Autorů fantastiky, kteří vydali vlastní životopis, také mnoho není. Zvídaví čtenáři jsou tak odkázáni na jedinou formu, která umožní poodkrýt závoj tajemství autorovy tvorby, a to je soubor povídek mapujících jeho tvorbu.