Putování pokračuje. Mladý Gorian je o něco moudřejší a zkušenější. Má méně spojenců a o mnoho více potíží, ale nic mu nezabrání v pokusu naplnit svůj osud. Střetnout se s Morygorem, ledovým pánem snažícím se ovládnout svět… Něco vám to připomíná? Není divu. Ani druhá kniha trilogie se neodklonila od mustru, s nímž autor začal v prvním díle. A ani tentokrát při čtení nechybí úsměšky a myšlenky na to, že je vám tento příběh až moc povědomý.

Z metalicky fialové obálky knihy na nás svůj dlouhý pohled upírá bledá holčička s drdoly, tvářící se trochu zpupně, trochu smutně. Tahle dívenka se obléká jenom do černé, poslouchá maminku, operní pěvkyni a není nijak moc družná, co se týče okolí. Ale není to její vina, ona by moc chtěla. Jen jí v tom stojí drobná překážka. Je totiž mrtvá.

Utopický svět plný radostí a krásy se vrací v románu Scotta Westerfelda už potřetí. Jak však již víme z minulých dílů, nic není tak krásné, jak se na první pohled zdá. Nahlédneme tentokrát pod roušku temné stránky dokonalých bytostí trošku hlouběji?

Můžete ji převalovat v rukou, hladit vystouplá písmena jména editora i samotné antologie, obdivovat decentní, a přitom tak trefnou obálkou od Lese Edwardse, můžete se s ní zahrabat pod peřinu, přivonět ke stránkám, zdali z nich neucítíte jemně kovový pach krve… Můžete s ní dělat mnoho věcí, než se rozhodnete pro onen okamžik – naplno se ponoříte do tajů a krás hororových povídek v Knize hrůzy.