Ačkoli začíná léto a každý se těší na teplé dny i noci strávené pod širým nebem, přece jen se nabízí i další zábava, která nás má nalákat do stinných prostor kin a domovů. Mohli bychom ji nazvat přímo ďábelským svodem. Protože ať už na nás útočí z filmových pláten, monitorů či stránek knih, je těžké odolat.

Před několika lety jsme nebyli tak viditelní. V ústraní jsme si snili naše sny, přijímali duševní potravu, vedli nekonečné rozhovory. Pak se ale doba změnila a z našeho životního stylu se stal bezmála módní trend. Onen kdysi opomíjený pojem, zatracovaný svým okolím a určený pouze k absorpci posměšků, se proměnil v kouzelnou formuli lidí, kteří hrdě hlásí: Jsem geek.

Ještě před vstupem do jedenadvacátého století jsem měla to štěstí až do zemdlení hrát na Sony Playstationu malý herní klenot od Hidea Kojimy, nazvaný Metal Gear Solid, fantastickou stealth akci s charismatickým agentem v hlavní roli. Je rok 2012 a já otevírám knihu od Raymonda Bensona. Očekávání je velké, protože mne čeká setkání s přáteli, které jsem mnoho let neviděla. S pěkně nebezpečnými přáteli.

Mass Effect není jen velitel Shepard. Knižní série se už od začátku pohybovala mimo pole působnosti posádky Normandy – začínala Zjevením vysvětlujícím, jak se vlastně David Anderson nestal první lidskou Spektrou. V dalších dílech již zůstala jeho osudům věrná, konkrétně těm spojeným s pohlednou vědkyní Kahlee Sandersovou.