Dílo, které definovalo žánr kyberpunku. V novém překladu, s novou obálkou, s nerezavějícím obsahem a pořádnou dávkou Gibsonovy imaginace. Kniha, která dokáže nevratně přeskládat vaše žebříčky nejlepších knih žánru sci-fi. Anebo prostě jedním slovem: Neuromancer.

Dávno předtím, než se na pevnině objevili první savci, obývaly tuto planetu bytosti z jiných světů a dimenzí – děsivé, zvrácené a strašlivé, prosté jakýchkoli pozitivních vlastností, zvrhlé a skrz naskrz prodchnuté zlem. Někteří dokonce tvrdí, že tu byly ještě dříve a že prý dokonce náš svět i vše živé na něm v jednom ze svých rozmarů stvořily. Jejich bezbožné kulty ovšem nikdy nezanikly a jejich oplzlí deformovaní uctívači čekají ve skrytu na jejich krvavý návrat.

O Howardu P. Lovecraftovi, zakladateli moderního hororu, nebylo u nás dlouhé roky slyšet. V předvánočním řádění nakladatelů se urodily hned tři knihy jeho sesbíraných textů. V následujícím článku bude představena jedna z nich.

Pohádky. V dětství jsme je slýchali všichni, ale když se k nim jeden vrátí v pozdějším věku, kolikrát se nestačí divit. Upálené stařenky, královny, které se utancují v rozžhavených železných střevících, a exmanžely naporcované a naložené v krvavém láku si nezadají s leckterým hororem. Není se čemu divit, že člověka občas napadne, jak by to vypadalo v „reálu“. Jima C. Hinese to napadlo také.