Je otázkou, zda kniha Malý vetřelec Sarah Watersové patří do ranku fantastického žánru. Mezi dobrou literaturu však náleží nepochybně. Příběh staré šlechtické rodiny nejprve čtenáře ukolébá téměř herriotovským popisem anglického venkova, aby ho postupně, pomalu a neúprosně stahoval pod hladinu, kde o zrádné víry nebo o střepy skryté v kalu na dně není nouze.

Nakladatelství Triton má svého Žambocha rádo. Čtenáři mají rádi svého Žambocha. Žamboch má rád své čtenáře. Tedy, ono to může být i úplně jinak, ale komu by na tom záleželo, když u pultu sahá po knize, jejímž hrdinou je nezdolný stroj na zabíjení Bakly? Myslím, že nikomu…

Možná to znáte taky. Nic se vám nedaří a vy zjišťujete, že to chce změnu. Dlouho váháte, ale nakonec se rozhodnete a jdete do toho. A pak zjistíte, že jste si moc nepomohli, právě naopak, všichni vás odepíšou jako „mrtvou čarodějku“. Pokud jste to sami nezažili, ale zajímá vás to, zkuste si přečíst o Rachel Morganové. Ona s tím totiž má bohaté zkušenosti.

Na knihu Atrament vyšlo v krátké době několik recenzí. To se stane vždy, když se na knižním trhu objeví něco výjimečného. V tomto případě je však situace jiná tím, že si tento román získá spíše srdce kritika než většinového čtenáře a ani sebelepší či sebehorší recenze na tom nic nezmění.