Věštění z krajky je zvláštní román. Každou stranou klame a až závěrem čtenáři odhalí svůj význam a hodnotu. Nenechte se odradit jeho začátkem. A nečtěte ho jako fantasy. Protože Věštění z krajky je všechno, jen ne žánrová kniha.

Dve veci nepijem. Betón a asfalt. Asfalt je málo tekutý a betón trhá zuby keď zvraciam. Ale tento asfalt … tak tento asfalt bude trhať aj črevá.

Teplota, při níž dochází ke vznícení papíru. Románová antiutopie, která se může směle řadit třeba k Orwellovu románu 1984 nebo k Huxleyově knize Brave New World. Požárníci, kteří nehasí požáry a v nádržích mají místo vody petrolej. Žádné knihy, žádní učitelé, pouze televizní obrazovky, komedie a reality show. Pro mnohé splněný sen… a nebo noční můra futurismu?

Dějiny mají často svérázný smysl pro humor – stačí jediná špatná trefa a celý svět se vydává úplně jiným směrem. Guiseppe Zangara 15. února 1933 zasáhl správný cíl a Roosevelt už nemohl zatáhnout USA do války úmyslnou likvidací Pearl Harboru 7. prosince 1941. Bruno Kreuz vom Meere zabránil atentátu na Heydricha v roce 1943. Rudá armáda byla rozdrcena do konce roku 1941, socialistický New Deal naprosto zkrachoval a USA prohrály válku. S Japonskem.

Českého hororu vychází jako šafránu. Sborníky povídek sice v poslední době vídáme díky soutěžím (Ježíšku, já chci plamenomet, Pohár Edieho Krígla) častěji, což se ale odráží na kvalitě, která není nijak valná. Proto buďme rádi za každý další hororový počin, i když antologie Zabij mě líp je knížka tuze útlá a rozhodně nemá ambice posunout český horor do výšin nebeských.

Vladimír Šlechta je tvůrce několika světů,z nichž nejvíc v současné době letí Krvavé pohraničí. Tomuto světu věnoval několik knih a v nich dal život několika nezapomenutelným hrdinům. Jedním je i Roger Schnirega (čtěte přesně tak, jak je to psáno). Právě o něm je zatím poslední Šlechtova kniha – Válečná lest.