Devátý ročník Animefestu, nejstaršího, nejlepšího a největšího conu tohoto druhu v České republice, právě skončil. Stála jeho návštěva za to? Zvládli organizátoři přesun do nových prostor brněnského výstaviště? Jaký byl nejlepší film celé akce? Odpovědi na tyto a další otázky byste měli nalézt v této subjektivní reportáži.
Začátek května byl pro obec milovníků fantastiky (a nejen pro ni) ve znamení velké události, protože naši zanedbatelnou republiku navštívil Christopher Paolini, autor světoznámé ságy Odkaz Dračích jezdců. Pobyl tu několik dní, vystoupil v televizních pořadech, objevil se na pár akcích a všemožně propagoval svou novou a zároveň poslední část knižní série Inheritance. Připravili jsme si pro vás reportáž z autogramiády i tiskové konference, z níž se dozvíte, co nového autor chystá či do jaké míry se svému hlavnímu hrdinovi podobá.
Minulý týden vyšla nenápadná, ovšem působivá knížečka Michala Tesáčka Kniha rozkoše a hrůzy. Leoš Kyša ji jako odvážný investigativní žurnalista již četl a byl ochoten se s autorem, o němž sám velký JWP tvrdí, že je „nejzářivějším i nejhrůznějším zjevem erotické travestie“, setkat a podělit se s vámi o vše, co zjistil…
Letos proběhl již šestý ročník bratislavského Slavconu, velmi příjemné akce, na které si přišli na své fanoušci snad všech podob fantastiky. Přednášky, diskuze, křty knížek, scénické čtení, taneční, šermířské a jiné workshopy, hosté, herna deskovek, britské čokoládky a cider, nádherné kostýmy, slavnostní večer s tombolou, fireshow, lukostřelba a speciální program o Harrym Potterovi… To vše a ještě mnohem víc připravené perfektně sehraným organizačním týmem, kterému se podařilo vytvořit doslova kouzelnou atmosféru. Pojďte prostřednictvím fotek nahlédnout za bránu do jiných světů…
Zřejmě je to nechtěně symbolické, ale třetí setkání vyznavačů steampunkového stylu padlo na den, kdy uplynulo přesně století od potopení Titanicu, jedné z posledních chloub parní námořní dopravy. Čtrnáctý dubnový den se tedy v okolí vinohradského klubu HooDoo kolem sedmé hodiny večerní začali srocovat lidé v prapodivných hábitech, krajkových šatech a punčoškách, leteckých brýlích, cylindrech a dlouhých pláštích, buřinkách a apartních kloboučcích. Návrat do devatenáctého století právě začal.
Stargate, Star Trek a Star Wars jsou fenomény, které si u nás na nedostatek fanoušků rozhodně nemůžou stěžovat. Oblíbený pražský Starcon je již podle jména určen právě pro ně. Jenže co když jste o Hvězdné bráně slyšeli jen mluvit, světelné meče vás nechávají chladnými a nad oddaností trekkies svému seriálu jen kroutíte hlavou? I tak si můžete tuto akci skvěle užít. Vyzkoušeno na vlastní kůži!
Dnes, po všech těch událostech, které se na pomezí května a června staly, si uvědomuji, že jsem se choval jako blázen. Bylo ode mě bláhové domnívat se, že se mohu vypravit do oněch končin a přinést osobní svědectví o muži jménem František Kotleta, aniž bych za to málem zaplatil cenu nejvyšší – vlastní život. Měl jsem poslechnout varování všech, kteří mě od mého bláznivého nápadu zrazovali. Jenže ono to všechno na první pohled vypadalo tak nevinně – vypravit se do Bruntálu a spatřit na vlastní oči bruntálského řezníka a jednoho z nejlepších českých spisovatelů Františka Kotletu.
Jako každý pořádný fan si do diáře každý rok zaškrtnu minimálně tři data důležitá pro moji duševní hygienu a oproštění se od všedního světa reality. Jsou jimi cony pořádané Václavem Pravdou a jeho FF týmem. Tedy dny, v lepším případě týden, díky nimž načerpám energii na zbytek roku a mám opět důkaz, že MY jsme ti normální.
V pátek 20. 1. 2012 se ve smíchovské pobočce Městské knihovny Praha opět sešla zajímavá scifistická společnost. Ano, uskutečnil se zde další z řady tradičních miniconů – tentokráte první setkání redakce a fanoušků časopisu XB-1.
Nový rok pro fanoušky Tolkiena přináší hned zkraje jednu ze stěžejních událostí – Tolkiencon. Možná v posledním roce existence planety tak, jak ji známe, začínal con v pátek, a ještě k tomu třináctého, a pokračoval až do neděle. Hned na úvod byla v programu avizována oslava desátého výročí conu aneb Dlouho očekávaný dýchánek, a tak se poprvé po mnoha letech slavilo opravdu ve velkém. Hostina se vystrojila v tělocvičně, pořadatelé zajistili něco k sezobnutí, a krom toho mnoho hodujících s sebou přineslo něco z vlastní kuchyně, takže se hodovalo skutečně ve velkém hobitím stylu.