Talpress vydal další díl vorkosiganské ságy, kterým se Lois McMaster Bujold po delším časovém odstupu vrací k dobrodružstvím Milese Vorkosigana. S Milesem jsme se naposledy setkali v románu „Diplomatická imunita“, kdy byl čerstvým ženáčem a očekával narození prvních potomků. Nyní má už čtyři vlastní děti a jako císařský auditor má před sebou další zapeklitý případ. O to zapeklitější, že ho musí řešit mimo hranice císařství.
Historická fantasy se u nás těší konstantní oblibě. Je možné rozjímat nad tím, jestli dědictví Františka Palackého a Aloise Jiráska skutečně tkví tak hluboko v národním podvědomí, anebo jestli je to tím, že předmoderní doba středověku, případně raného novověku s fantastikou až tak dobře ladí. Jedním z vrcholů, které česká scéna skýtá, je bezpochyby volný cyklus Fantastická historie, zaštítěný osvědčeným jménem Ondřeje Jireše.
Chicago, oddělené od zbytku světa vysokými ploty. Společnost rozdělená do pěti frakcí. Každá rozvíjí jen jednu, pro ně důležitou lidskou vlastnost. Sečtelost, Odevzdanost, Mírumilovnost, Neohroženost, Upřímnost. A pak jsou tu ještě divergentní, ti kteří mají předpoklady pro více než jednu frakci. To je svět Povstalecké trilogie.
Pro řadu fanoušků domácí fantastiky přišly letos vánoční svátky o poznání dříve, už na přelomu října a listopadu. Místo Ježíška, Dědy Mráze, Santy Clause, Otce prasátek (dosaďte si klidně jiného vobejdu) ale tentokrát dárek na svých křídlech přinesl páv z hvozdu Brokilon. Tím dárkem je leckým toužebně očekávané druhé vydání knihy Orcigard Vladimíra Šlechty.
Vzhledem k blížícím se Vánocům vybrala redakce XB-1 prosincovému číslu tu nejkřesťanštější možnou obálku – ohromného démona ve starověkém chrámu. Kdyby tohle chodilo společně s Mikulášem, děti by prostě musely být hodné tak dlouho, až by se zdálo, že nemají v chování vůbec žádnou možnost volby.. A právě o volbu a svobodnou vůli půjde v nejnovějších povídkách.
Tak a máme ho späť. Rogana. Čierneho, nezlomného, nemilosrdného černokňažníka, ktorý je všade tam, kde slovanské kmene potrebujú pomoc. Svoj vstup do slovanského sveta plného bohov, besov, krvi, mágie a zabíjania započal v trilógii, ktorá mala vlastne štyri časti, no div sa svete, nikomu to nevadilo. Teraz je tu znova. V Zlate Arkony.
Resuscitace. Stav pacienta Steampunk se v tuzemských nemocnicích pomalu, ale jistě zlepšuje. O knihy vonící párou a olejem z promazaných strojů je očividně zájem, takže se počet titulů spadající pod tento subžánr uspokojivě rozrůstá. Největší zásluhu na tom mají Scott Westerfeld (trilogie Leviathan) a právě Cherie Priestová, jejíž knihu Bitevník vydalo koncem září nakladatelství Triton jako třetí část cyklu Mechanické století.
Představte si, že se Německo po roce 1989 nesjednotilo a ve východním Německu stále panuje komunismus. Zajímavá myšlenka, na které založil svůj román Simon Urban, v němž se dívá do socialistického Německa nedávné minulosti. Přesněji jde o několik dní koncem října roku 2011.
Představte si pohled na naši stověžatou matičku z okna ve tvaru oka zbourané Stalinovy sochy na Letné. Tak přesně takové panoptikum nám nabízí útlá knížka, oč skromná rozsahem, o to nabitější třaskavinou v podobě nevšedního humoru a neotřelé poetiky, v níž pod maskou strašidelných příhod ožívá téměř zapomenutý žánr – pověst.
Steampunkové knihy se rodí jako houby po dešti. Po módní vlně upírů přichází decentní vlnička renesance steampunku. Čeští autoři tak přichází s první vlastní sbírkou, takže cylindr na hlavu a vzhůru do Rakouska – Uherska nebo jiných koutů 19. století.