Anna, dříve obyčejný a snadno zneužitelný vlk, dnes manželka mocného a obávaného Charlese Cornicka, syna vládce všech vlkodlaků – maroka. Svět je pro ni ale stále nebezpečný, a Anna to ví. Obzvláště teď, protože marok se po celoživotním skrývání chystá odhalit vlkodlaky světu, jako to už dříve udělala jiná část magické společnosti – fae. Pro nikoho to nebude jednoduché…

Putování pokračuje. Mladý Gorian je o něco moudřejší a zkušenější. Má méně spojenců a o mnoho více potíží, ale nic mu nezabrání v pokusu naplnit svůj osud. Střetnout se s Morygorem, ledovým pánem snažícím se ovládnout svět… Něco vám to připomíná? Není divu. Ani druhá kniha trilogie se neodklonila od mustru, s nímž autor začal v prvním díle. A ani tentokrát při čtení nechybí úsměšky a myšlenky na to, že je vám tento příběh až moc povědomý.

Z metalicky fialové obálky knihy na nás svůj dlouhý pohled upírá bledá holčička s drdoly, tvářící se trochu zpupně, trochu smutně. Tahle dívenka se obléká jenom do černé, poslouchá maminku, operní pěvkyni a není nijak moc družná, co se týče okolí. Ale není to její vina, ona by moc chtěla. Jen jí v tom stojí drobná překážka. Je totiž mrtvá.

Utopický svět plný radostí a krásy se vrací v románu Scotta Westerfelda už potřetí. Jak však již víme z minulých dílů, nic není tak krásné, jak se na první pohled zdá. Nahlédneme tentokrát pod roušku temné stránky dokonalých bytostí trošku hlouběji?

Můžete ji převalovat v rukou, hladit vystouplá písmena jména editora i samotné antologie, obdivovat decentní, a přitom tak trefnou obálkou od Lese Edwardse, můžete se s ní zahrabat pod peřinu, přivonět ke stránkám, zdali z nich neucítíte jemně kovový pach krve… Můžete s ní dělat mnoho věcí, než se rozhodnete pro onen okamžik – naplno se ponoříte do tajů a krás hororových povídek v Knize hrůzy.

Ne vždy si zabitím keltského boha pomůžete k lepšímu životu. Protože takovým činem na sebe také přivoláte pozornost ostatních bohů, kteří vám buď budou chtít jít po krku, nebo se s vámi budou snažit uzavřít všelijaké dohody. Zkrátka se přes noc stanete, tak trochu nechtěně, celebritou. Což v praxi znamená, že na nějaké žití v klidu a míru můžete rovnou zapomenout.

Konečně jsme se dočkali posledního dílu Drnkovy trilogie z paralelních dějin druhé světové války, ale jak se ukázalo, zase ne tak docela (měla by to být jen první polovina). Žáby v Bouři popisují první fázi války v Evropě – průběh operace Bouře a její politické důsledky.

Johna C. Wrighta sice na našem trhu neprovází žádná velká pompa, ale jeho knihy vychází, takže je lidi snad i čtou. U nás se uvedl úvodním svazkem trilogie Zlatý věk, jejíhož završení se snad dočkáme již letos. Ještě dřív jsme se však dočkali završení dilogie Války snů, jež se nazývá Mlhy věčnosti.

Artušovské legendy jsou oblíbeným a věčným tématem nejrůznějších fantasy filmů a knih. A není divu – král Artuš, rytíři kulatého stolu, svatý grál, kouzelník Merlin – to vše přímo vybízí k vytvoření zajímavého příběhu. K tomuto závěru došel i oblíbený spisovatel Wolfgang Hohlbein, který se spolu se svou manželkou rozhodl pustit do napsání trilogie Legenda o Camelotu. Ale rozhodně nehodlá jen bezduše opisovat již známé mýty…

Tři mikropovídky, pět krátkých povídek, pět povídek a jedna novela, celkově tedy čtrnáct příběhů, které byly porotou vyhodnoceny jako nejlepší v posledním ročníku Ceny Karla Čapka. Musím říci, že všichni vítězi vyhráli oprávněně, ale to neznamená, že by příspěvky neměly různou úroveň a některé z nich nešlo doporučit víc.