Ne vždy si zabitím keltského boha pomůžete k lepšímu životu. Protože takovým činem na sebe také přivoláte pozornost ostatních bohů, kteří vám buď budou chtít jít po krku, nebo se s vámi budou snažit uzavřít všelijaké dohody. Zkrátka se přes noc stanete, tak trochu nechtěně, celebritou. Což v praxi znamená, že na nějaké žití v klidu a míru můžete rovnou zapomenout.

Konečně jsme se dočkali posledního dílu Drnkovy trilogie z paralelních dějin druhé světové války, ale jak se ukázalo, zase ne tak docela (měla by to být jen první polovina). Žáby v Bouři popisují první fázi války v Evropě – průběh operace Bouře a její politické důsledky.

Johna C. Wrighta sice na našem trhu neprovází žádná velká pompa, ale jeho knihy vychází, takže je lidi snad i čtou. U nás se uvedl úvodním svazkem trilogie Zlatý věk, jejíhož završení se snad dočkáme již letos. Ještě dřív jsme se však dočkali završení dilogie Války snů, jež se nazývá Mlhy věčnosti.

Artušovské legendy jsou oblíbeným a věčným tématem nejrůznějších fantasy filmů a knih. A není divu – král Artuš, rytíři kulatého stolu, svatý grál, kouzelník Merlin – to vše přímo vybízí k vytvoření zajímavého příběhu. K tomuto závěru došel i oblíbený spisovatel Wolfgang Hohlbein, který se spolu se svou manželkou rozhodl pustit do napsání trilogie Legenda o Camelotu. Ale rozhodně nehodlá jen bezduše opisovat již známé mýty…

Tři mikropovídky, pět krátkých povídek, pět povídek a jedna novela, celkově tedy čtrnáct příběhů, které byly porotou vyhodnoceny jako nejlepší v posledním ročníku Ceny Karla Čapka. Musím říci, že všichni vítězi vyhráli oprávněně, ale to neznamená, že by příspěvky neměly různou úroveň a některé z nich nešlo doporučit víc.

Talpress vydal další díl vorkosiganské ságy, kterým se Lois McMaster Bujold po delším časovém odstupu vrací k dobrodružstvím Milese Vorkosigana. S Milesem jsme se naposledy setkali v románu „Diplomatická imunita“, kdy byl čerstvým ženáčem a očekával narození prvních potomků. Nyní má už čtyři vlastní děti a jako císařský auditor má před sebou další zapeklitý případ. O to zapeklitější, že ho musí řešit mimo hranice císařství.

Historická fantasy se u nás těší konstantní oblibě. Je možné rozjímat nad tím, jestli dědictví Františka Palackého a Aloise Jiráska skutečně tkví tak hluboko v národním podvědomí, anebo jestli je to tím, že předmoderní doba středověku, případně raného novověku s fantastikou až tak dobře ladí. Jedním z vrcholů, které česká scéna skýtá, je bezpochyby volný cyklus Fantastická historie, zaštítěný osvědčeným jménem Ondřeje Jireše.

Chicago, oddělené od zbytku světa vysokými ploty. Společnost rozdělená do pěti frakcí. Každá rozvíjí jen jednu, pro ně důležitou lidskou vlastnost. Sečtelost, Odevzdanost, Mírumilovnost, Neohroženost, Upřímnost. A pak jsou tu ještě divergentní, ti kteří mají předpoklady pro více než jednu frakci. To je svět Povstalecké trilogie.

Pro řadu fanoušků domácí fantastiky přišly letos vánoční svátky o poznání dříve, už na přelomu října a listopadu. Místo Ježíška, Dědy Mráze, Santy Clause, Otce prasátek (dosaďte si klidně jiného vobejdu) ale tentokrát dárek na svých křídlech přinesl páv z hvozdu Brokilon. Tím dárkem je leckým toužebně očekávané druhé vydání knihy Orcigard Vladimíra Šlechty.

Vzhledem k blížícím se Vánocům vybrala redakce XB-1 prosincovému číslu tu nejkřesťanštější možnou obálku – ohromného démona ve starověkém chrámu. Kdyby tohle chodilo společně s Mikulášem, děti by prostě musely být hodné tak dlouho, až by se zdálo, že nemají v chování vůbec žádnou možnost volby.. A právě o volbu a svobodnou vůli půjde v nejnovějších povídkách.